Návštěva staré dámy

Hra je to dobrá, ale v tomto zpracování... Naprosto otřesná kamera a laciný televizní look (i na tv film). Zkrátka příběh dobrý a zamyšleníhodný, ale ne zásluhou tvůrců této adaptace. Je zde mnoho známých herců, ale ani po této stránce mě to vůbec nezaujalo - nicméně nebýt jich, budu si myslet, že se jedná o nějaké amatérské dílo. Navíc až teď vidím, že je film až z roku 1999, vypadá však na minimálně 10 let starší. (14.03.2015)

Ze začátku se mi to moc nelíbilo, kamera mi přišla až tak nějak divně amatérská, ale postupem času tyhle pocity opadly a nakonec z toho vyšel hodně kvalitní snímek... / Závěrečný proslov, kdy se všechno svádělo na spravedlnost byl.. asi neznám to pravé slovo.. Ale fakt psycho, když stejně všichni věděli, že jde úplně o něco jiného.. (22.09.2006)

Pokud se najde výborná předloha (a to samotná hra setsakra je), kvalitní scénář s inteligentními dialogy, to vše dovršeno hereckým umem, je mi úplně u ... tedy jedno, zda-li jde o televizní snímek se všemi svými limity nebo vyfintěný velkofilm určený pro kina. Jde o výjimečně povedené zpracování Dürrenmatta a možná jedno z posledních televizních počinů, než se pro TV začaly točit produkty, navzájem si podobné jak housky na pultě. (Btw a ať už mám z "Bohdalky" jakkoli smíšené pocity, je to přese všechno Paní Herečka a rolí Kláry Zachanasjanové mi znovu připomněla, že bez jejího talentu by nebylo Ucha, Světáků, Dalskabátů, ale třeba i Daňkova útržku pruského.) (17.07.2013)

Když je k dispozici dobrá, ale opravdu dobrá divadelní hra, plus nezklamávající herci, nemůžete se netrefit. Jiřina Bohdalová je v roli mondénní zbohatlice skvělá, v hodně malém výstupu mě ale zaujala i Simona Stašová. Stejně to musí bejt fajn pocit mít tolik prachů a udělat si ze světa věc na hraní. (31.01.2013)

Güllen za vraždu, konjunktura za mrtvolu. V rámci původního trojdílného cyklu televizních inscenací věnovaných hereckému umění Jiřiny Bohdalové zastává Zelenkův přepis Dürrenmattovy divadelní hry Návštěva staré dámy jedno z nejčelnějších míst. Miliardářka Zachanassionová přijede do bídou a nezaměstnaností sužovaného městečka s jediným cílem: věnuje městu miliardu, když kdokoli zlikviduje jejího někdejšího milence Alfreda Illa. Oznámí svůj požadavek a čeká. Ví, že se dočká a že bída společně s vidinou obrovského bohatství změní mírumilovné güllenské občany ve vrahy. Bohdalová postavě miliardářky Claire Zachanassionové poskytla ještě jiný, poněkud lidský rozměr. Její hrdinka není pouze chladnokrevným monstrem prahnoucím po pomstě, ale citově zraněnou ženou, jejíž láska sahá až za hrob. O výjimečném hereckém výkonu lze ale hovořit jedině u Aloise Švehlíka, jehož obraz štvaného Alfreda Illa patří v rámci televizní obrazovky k nezapomenutelným okamžikům. Švehlíkův Ill je velká herecká kreace, která rozžívá postavu z mnoha úhlů, obdařuje ji protichůdnými charakteristikami, jež se ve výsledku skládají v ucelenou figuru, s níž divák prožije tragiku jejího osudu. Švehlík má pro vyjádření Illova strachu mnoho podob - od nejistého pohledu a předstírané pohody k hysterickému křiku, od chvíle opilecké sebeironie nad vlastní ubohostí po zvířecí úzkost, s níž je zahnán do kouta svého hokynářství. Alois Švehlík získal v roli Illa výjimečnou příležitost přesvědčit o svých mimořádných hereckých kvalitách i mimo divadelní jeviště. Na jeho postupnou proměnu z uctívaného občana v zoufalého štvance se jen tak nezapomene. V širším kontextu převyšuje Návštěva staré dámy běžný televizní standard a zcela nepochybně náleží k uměleckým vrcholům Zelenkovy tvorby. Slavila-li Jiřina Bohdalová nezvyklý návrat na televizní obrazovku, pak Aloise Švehlíka čekalo teprve velké objevení. Lze jen litovat, že od tohoto "objevu" uplynulo dalších patnáct let. (18.05.2014)