My všichni školou povinní

Zdlouhavý a občas nezábavný propletenec světa dětí i dospělých a školy, jako hlavním "jevištěm" dění. Jiřinu Švorcovou bych tu ráda viděla ve větší roli, např.ředitelky školy, ale v té době byla pravděpodobně na vrcholu svojí politické angažovanosti a velké role se už nevešly do nabitého programu. Škoda! (10.07.2018)

Velmi zajímavý seriál ze školního prostředí s hvězdným obsazením. Zaujme především Dana Medřická, Jiří Bartoška nebo Karel Augusta jako řemeslník. Postava úspěšného zpěváka Jaromíra Hanzlíka působí nechtěně vtipně. Jako netradiční filmový manželský pár se tu představí i Jiřinka Bohdalová s Vladimírem Brabcem. Seriál je "prošpikován" i několika trapnými, na tehdejšími dobu jistě nezbytnými scénami ze stranických schůzí apod. Největší perly zaznívají z úst Jiřiny Švorcové, což nás nepřekvapí. Naštěstí je tu takových okamžiků málo. Příběhy jednotlivých dětských, ale i učitelských postav si zřejmě dnes mladou generaci nezískají, ale pro ty starší budou možná příjemným nostalgickým pohlazením... Lehký nadprůměr. (25.08.2010)

Věčný(a vynikající) představitel choleriků Jiří Sovák si tentokrát střihnul roli zcela opačnou. A je v ní tak neuvěřitelně příjemný, až člověka zamrzí, že je jednak rolí ojedinělou v rámci jeho filmografie, druhdy rolí vedlejší v rámci tohoto seriálu. Dílo sice nedisponuje dialogy z Nemocnice na kraji města(až na výjimky, např: " Byla by to ohromná máma, Michale, to mi věř. Ženský osud nesmírně poznamenávají děti.....ať už se narodí, a nebo nenarodí."), má ovšem obrovskou devizu ve vyznění k divákovi skrze své prostředí, jelikož škola není jen základem života, ale i základem nostalgie a všeho toho smutného stýskání si po dnech, jež jsme v ní prožili a již prožít nesmíme. Od osmnácti let, kdy skončí Vaše středoškolská léta, Vás čeká ještě půlstoletí života. Půlstoletí umírání.70% (19.01.2015)

Ludvík Ráža se od počátků své tvorby věnoval práci pro děti, případně o dětech. Tenhle největší projekt jeho režisérské kariéry pak v sobě spojil obojí, i když snaha o podívanou pro vícegenerační diváctvo je vždy cestou na tenký led. Jasně, celé je to prostoupené dobou vzniku, ale v kontextu tehdejší tvorby se na to dá podívat (vybavuju si například úsměvný dobový detail, kdy Galatíková někoho zve do ředitelny se slovy: "Pojď na chvíli dál, sehnala jsem čerstvý kafe"). Podívat se na to dá už jenom kvůli hereckému ansámblu. Přesněji, herců ve vedlejších rolích. Věřím tomu, že seriál napomohl k růstu popularity Miroslavu Vladykovi, ale postavit značnou část děje na jeho nepřesvědčivém hereckém výkonu byla celkem tragédie. Totéž se týká Veroniky Žilkové. Zatímco dnes je z ní okouzlující šarmantní dáma, tady zamlada s oplácaným ksichtíkem a příšerným účesem rozhodně nebyla sexuální modlou (ano, po svazačce to taky nikdo nechtěl). Jiří Sovák výborný, nicméně jeho čítankový prototyp lidského chápajícího pedagoga je málem těžko uvěřitelný, i když já osobně jsem se s takovým učitelem na základce setkal. To už je pro mě příjemnější role jeho manželky - Blanka Bohdanová nám rozhodně není sympatická, ale pro její konání máme pochopení. Stejně tak působí čítankově manželský pár Šulcová-Bartoška (i když ten, aby jeho postava dostala lidštější rozměr, nechává se svádět letitě provokující Evou Hudečkovou). Jako jejich příjemný protipól pak působí prvoplánově záporná Hrdinovic family (Obermaierová-Augusta a ty jejich dvě příšerný děti). Za zmínku pak stojí rozhodně fenomenální Gabriela Vránová, kterou jsem tady jako dítě zaregistroval poprvé a dlouho k ní pak hledal cestu, aniž bych si nevybavil její famózní kreaci hysterické učitelky Hajské. A přestože řada dalších postav nedostala takový prostor, jejich osobnosti jsou lidštější větší přirozeností a střídajícími se sympatiemi, které k nim chováme (například Jiřina Bohdalová nebo Jana Preissová). Hudba Petra Hapky je sice dobře zapamatovatelná, ale hlavní motiv není nijak nosný. Proto se také sáhlo k běžnému, často používanému a přitom lacinému triku, jak vyplnit seriál hudbou - všimněte si, že jako kulisa v pozadí často znějí výhradně Hapkovy písně. (09.11.2008)

Příjemný oddechový seriál, z českých ze školního prostředí jednoznačně nejlepší. Především díky tomu, že jej stačili natočit ještě za normalizace. O takových 6 nebo 7 let později už by to zřejmě bylo nekoukatelné, tak jako naprostá většina polistopadových seriálů. Kvalitní scénář Markéty Zinnerové, skvělé obsazení nejlepšími herci té doby a i ta depresivní hudba, to vše společně vytvořilo jednu českou seriálovou legendu. Když pominu osvědčenou hereckou gardu (Sovák, Galatíková, Havelková, Brabec, Obermaierová, Menšík, Augusta, Vránová a plno dalších), tak mi zde byli sympatičtí i herci tehdy mladé generace, např. Vladyka nebo Kudláčková. Vlastně je toto jediný seriál, v němž mi dokonce ani Žilková nevadí a to už je co říct. Je tu dobře propojena linie školního prostředí s osobními rodinnými starostmi žactva i učitelského sboru. S různorodým vykreslením charakterů se Zinnerová nemazlila, jsou tu postavy kladné, záporné i takové, u nichž to jednoznačně určit nelze, neboť se v průběhu děje a nastalých situací postupně vyvíjí a mění. Ze 3 * zvyšuji na 4. 75% (10.01.2018)