Rozpaky kuchaře Svatopluka

Skvělý dramaturgický nápad, přetavený v příjemný komediálně laděný seriál z atraktivního prostředí horské chaty socialistické éry. Přesun do Varů a Prahy už nebyl tak pohodový, ale zase ukázal socialistické budování. Herecké obsazení je velmi dobře zvoleno a ani Josef Dvořák se svým tázavým pohledem mi vůbec nevadil. Jen kdyby jej opakovali trochu častěji, než jednou za deset či dvacet let. Vzpomínám si, že repríza byla o dost méně kvalitní (rozhodování diváků, diskuze ve studiu), než premiéra. (05.01.2013)

On je to v podstatě geniální pořad. Je škoda že si autoři nedokázaly více vyhrát z příběhem. ::: .Jednou jsem četl knihu, kde byl stejný princip děje. Knihy byly celkem 3 a každá kniha mněla cca 400 stran. Taky bylo potřeba rozhodovat jak se bude příběh vyvíjet. Konce byly 3 ( 3 knihy ) a v každé situaci bylo psáno něco jako " chcete aby hrdina udělal toto ? Nalistujte stranu xy " ~ ~ : ~ ~ " chcete aby hrdina udělal tohle ? Nalistujte stranu xy v knize 2 " Příběh končil odlišně, po každém takovém rozhodnutí. ----- .Na stejném principu jsem hrál i jednu PC hru. KDYBY se Rozpaky kuchaře Svatopluka, natočily trochu odvážněji a z větším důrazem na následky rozhodnutí, dal bych víc jak ty 3 hvězdy. Jenže tady v tomto seriálu bylo v podstatě jedno jak se diváci rozhodnou, když se pokaždé děj zase vrátí do stejného příběhu. Škoda promarněné šance. Koncept je výborný. U mně to má Svatopluk za 3 knedlíky. (09.11.2014)

U tohodle seriálu jsem pokaždé stála o to,vidět i druhou verzi.Tedy tu neodhlasovanou.Faktem je, že možnost "svobodné" volby v tehdejší době inspirovala kdekoho a já vždycky koukala z okna, kde to blikalo jako o silvestru.Nevím jesti se dalo v tomhle interaktivním díle švindlovat,u nás doma se sice vypínače mačkaly, vždycky ale padla věta že to je stejně švindl.Ovšem kuchaři v podání J.Moučky nebo P.Nárožného - suprovej zážitek.Jo a ještě jednu zkušenost mi toto dílko dalo-už poznám nastavovanou omáčku! (07.06.2009)

Bohužel jeden z těch seriálů, kde zhruba od poloviny každý další díl sráží celkový dojem. Od zpočátku normálního, sympatického a lidového kuchaře se postupně stává uvědomělý soudruh vedoucí, jehož charakterové klady jsou už značně předimenzované a nevěrohodné. Z prvních pěti hvězdiček jsem tak postupně došel až s bídou ke třem a i to jen kvůli zajímavým záběrům normalizačního pohostinství na "nejvyšší úrovni", které tehdy běžný člověk mohl jen sotva znát. (25.07.2017)

Tak co, milí diváci. Má nash. drtivě setřít normalizační seriál a odhalit tu falešnou možnost volby jako zrůdnou manipulaci a nechtěnou alegorii tehdejšího hrůzného režimu? Nebo se má vykašlat na politiku, a podívat se na seriál jako na nenáročnou kuchařskou zábavu. Hlasujte teď. Jejda, to nám to lítá. Prosím dohlasujte. Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet. Tak nashi. Vidíš to sám. Jdi na to. ––––– Roztomile hravá blbinka, která sleduje raketovou kariéru kuchařského zelenáče od knedlíků až téměř po ministra kuchyní a jídelen, to vše za pomoci žárovkami blikajícího národa. Zatímco Sváťa Kuřátko měl každou chvíli nejasno, soudruh Jílek mrknul na energetické ukazatele a měj jasno. Neustálé vstupy do děje sice občas rušily, zejména když maskovaly překvapivě plytký děj plný všedních kuchařských klišé, to vše ale vyvažovalo skvělé obsazení a některé výtečné herecké party, takže bylo většinou potěšením se dívat. Všechno to samozřejmě byla hra, která měla diváka pobavit a vtáhnout. Že výsledky hlasování neovlivní vývoj příběhu, ale vyvolají jen lokální vlny, které se během chvíle opět ustálí do původního směru bylo zřejmé a neměl jsem s tím problém. A myslím, že ani diváci, kteří se tehdy hry účastnili. Stejně tak pobavily některé zdejší komentáře ve stylu „nechutná mystifikace o svobodě volby odráží hrůznost tehdejšího režimu.“ Jako kdyby to dnes bylo jinak. (29.11.2015)