Rozpaky kuchaře Svatopluka

Výborné herecké obsadenie. Pamätám sa ako sa hlasovalo v Prahe. Ľudia na sídlisku blikali svetlami, to bola sranda!!!!! Musím sa pristaviť pri hereckých postavách. Na začiatku seriálu boli výborný J.Somr a Vl. Brodský, v strednej časti K.Augusta a v záverečných častiach kraľoval P.Haničinec. Tá postava moraváka - námestníka mu sadla fantasticky. No veľký výkon v tomto seriály podal Josef Dvořák Záverom: seriál bol v tej dobe populárny, no nevybočil z priemeru - v tej dobe to bola celkom dobrá zábava. 65%. (28.09.2005)

Desne mi slo na nervy to spracovanie, ze sa to kazdych 10 minut zastavi a Dvorak do toho keca a pyta sa publika atd. Komplet nepozeratelne.. Skodaaaaa.. Dobri herci, dobra rezia.. Ale doondili to dodatocne, ze z toho spravili talk-show.. Clovek to ma chut na compe zostrihat nanovo a pozerat az potom.. Max 2*, za hercov, inak fakt nepozeratelne.. (26.11.2014)

Skvělý Dvořák, který nápad kinoautomatu (viz Činčera - Horníček) přenesl do socialistické podoby takříkajíc bez ztráty květinky. Vývoj a vhled do kuchařského řemesla od základu v malé horské chatě až po luxusní hotel v Praze 4 je i přes socialistický rámec dodnes opravdu zajímavý. Ve srovnání s Kinoautomatem mě zde mile překvapily "morální" rozhodovačky, které v originálu chyběly a vůbec celý příběh mě přišel lepší. (25.05.2009)

Dávám čtyři hvězdičky, i když za to může velká dávka nostalgie. Pamatuju si jak jsme zhasínali nebo rozsvěceli světla v domě a legrace byla, že to tak dělala celá ulice. Kvůli tomuto pořadu jsem si jako malá holčička myslela, že Josef Dvořák se nejmenuje Josef ale Svatopluk a nějak jsem to nechtěla pochopit. I teď se na seriál ráda podívám, ale už nemá to kouzlo okamžiku, které míval. (14.12.2011)

Na tenhle seriál si pamatuji, protože ho vysílali v době, kdy už jsem vnímal věci okolo sebe a registroval jsem i rodiče, jak zběsile rozsvěcovali a zhasínali v iluzi svobodné volby v naprosto nesvobodné zemi. Dnes s odstupem času musím říct, že seriál je především tragikomickým svědectvím o šílené době svého vzniku – tedy upadajícího reálného socialismu. O době, kdy absolutní nedostatek čehokoliv vedl k tomu, že i krádež svíčkové se řešila bezmála jako trestný čin. Kdy i v těch nejluxusnějších hotelích byly hostům servírovány blafy a srágoroviny připravené v hrozných hygienických podmínkách. Době, kdy dělat šéfa čehokoliv muselo být děsně frustrující, neb na nic nebyly peníze a personál byla banda lenivých menakačenků, alkoholiků nebo zašívačů (čest výjimkám) ovšem s absolutní mocí. A hlavně Sváťa během několika dílů vystřídal tři zaměstnání, což z něj vlastně dělá fluktuanta, tedy v té době dosti nespolehlivého živla. Alespoň že lidem byla dána iluze možnosti svobodně hlasovat v televizi, když v reálném životě si o tom mohli nechat jen zdát. A tenhle šílený svět připadal těm lidem natolik normální, že se to nebála odvysílat ani ČST, tedy hlásná trouba režimu numero uno. (07.04.2020)