Strach má velké oči

Polívka je grunt a maso je špunt. Menu této komediální pohádky, která si přes všechnu ztřeštěnost uchovává i pohádkovost, je labužnické: herecky, scénáristicky (Jaroslav Pacovský) i hudebně (Jiří Václav) bezchybné. Slovní nápaditost - jména Magi, Bujón, Divobij, Chytrolín. A hrátky s Lesněnčiným jméném: Magi na Bujona v pozadí (přes Lesněnku): Zal/Lez/s - něnku jsem tě pokládala. (23.08.2009)

"Čáry, Maggi, houbelec...." Že je Iva Janžurová komička k pohledání, to není třeba myslím ani příliš zdůrazňovat. A je úplně jedno, jestli jde o celovečerní film nebo studiovou pohádku. Tahle ta je skvělá právě především kvůli jejímu podání čarodějnice Maggi. Třeba ty její svítící očička, když vábí mládence Divobije a Chytrolína na račí nebo želví polévku, to je prostě něco k popukání. A když se k Janžurové přidá Rudolf Hrušínský coby loupežník Bujon a střihne si spolu s Maggi divoký "flašinetový tanec", je o zábavu postaráno. Jako bunus vtipně zpomalený Chytrolín/Havelka. (24.10.2017)

Jedna z těch zlatých televizních pohádek s úžasným obsazením, chytlavou hudbou a příjemným humorem. Jen odvážnému štěstí přeje a jen ten může vysvobodit zajatou dívku ze spárů loupežníka Bujóna Hrušínského a čarodějnice Magy Janžurové. O zábavu je na hodinu postaráno a zcela výživná porce pohádkové polévky může začít. Hudba: Jiří Václav (25.08.2009)

Jedna hvězda za jazykovou tvořivost, ale jinak? Místy to vypadá jako záběry z ústavu pro choromyslné. Proč se to vůbec jmenuje "Strach má velké oči", když o to v tomto snímku neběží? Hudba je taky spíš rušivá (kromě ústřední melodie). Ale chvat, kterým drvoštěp bez váhání skolí vílu Lesněnku, ten se povedl velmi. :) (11.05.2018)

Vzhledem k tomu, že jsem svou oblíbenou, maximálně excentrickou a žrací pohádku mohl vidět po letech v repríze a díky souhře náhod v těsném sledu po neméně originálním Pohlreichovu pořadu, tudíž mohu objektivně posoudit profesionalitu učinkujících v obou kulinářských perlách, je proto jasným a nepochybným vítězem majitelka restaurantu V Zátiší - baba Mági a její provozák Hrušínský coby dědek Bujón. Jejich kuchařská ekvilibristika jasně převyšovala předimenzovaného, řetězy ověšeného prasopsa z Blue Note a jejich éňoňéňo kuchyň vyzdobenou sračkami z Třicetileté války. Na račí, želví i lysohlávkovou polífku vždy jen k zmiňované babě, za ochutnání stojí i místní specialita a to "zabijačková", kterou si (pokud nechybí klika) můžete vylemtat za libých zvuků originálního jukeboxu. Přehledný jídelní lístek, vynikající kuchařka i servis, stylovost, veškeré jídlo z domácích surovin a geniálně rustikální, lepím na vchod 5 michelinů a příště si včas vyřídím rezervaci, abych nemusel sedět prdelí ve dveřích. (13.05.2012)