Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

Baxt 

všechny recenze uživatele

Prvních 30 minut si říká o maximální ohodnocení. Buñuel se vrací k surrealistickým kořenům a zdůrazňuje psychosexuální dusno. Poté volně naváže aktualizovanou variací na Nazarina, což není ke škodě, ale všichni víme, kam se to dopracuje. K nevděčnosti a sebedestruktivnímu společenskému chování lidského druhu. Naštěstí i zde je režisér silný v kramflecích. ()

Fallen_One 

všechny recenze uživatele

Čtvrtou hvězdu dávám proto, že jsem z toho neměl moc smíšené pocity, jako obvykle ze starších filmů mívám. Film sice končí patřičně "neukončen", ale zanechává ve mě dobrý dojem. Možná proto, že režisér dával celý film najevo, že je obdivovatel ženských nožek a to s ním mám tak trochu společného ;o) jako kritika církve a podlézavé chudiny výborné. Je fajn vidět, že to někdo dokázal takhle ukázat, aniž by mu to zakázali (i když mám pocit, že to v nějaké zemi na okamžik zakázali přece jen). Povedené. A velmi milá postava byla malá Rita, kolem které se točily ty nejvtipnější momenty filmu. ()

Reklama

giblma 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, kolik lidí odhalilo "kritiku katolického pokrytectví" jen na základě zhlédnutého filmu a ne anotace. Viridiana totiž rozhodně nedělá z diváka blbce svou doslovností, hodně informací je dávkováno jakoby mimochodem, což má za následek silnou emoční rezonanci. Je totiž neuvěřitelné, jak je zde Buňuel cynický a bez špetky naděje v klady lidství. Švihadlo (oprátka) se nadále používá jako pásek a v závěru má ještě další výraznou roli. Po té co bratranec hrdinky zachrání jednoho psa, projde kolem něj jiný se stejným osudem. Bratrancovo fatální řešení záchrany Virdiany v závěru a ještě více to, že opravdu funguje. Netolerance ve skupině lůzy, která je většinovou společností odmítána... No je to prostě kruté a divák během filmu rozhodně není hrdý na to, že je člověkem. Díky bohu za (velmi matný) záblesk naděje v perfektně načasovaném závěru. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Tak u tohoto filmu se církevní nelibosti divit nemůžeme a reakce frankistického Španělska se dala lehce předvídat. Film vlastně neútočí proti pokrytectví či jiným tak často napadaným vlastnostem všech možných církví, nýbrž proti podstatě katolického milosrdenství a odříkavého života jako takového. Jedná se o neuvěřitelně nepříjemné realistické odsouzení jakékoli mystiky náboženství, tou nejbolestivější možnou formou. Ale ať s jeho poselstvím souhlasíme, nebo ho rozhodně odsuzujem, jistě v nás zanechá silný dojem. Zajímavé je srovnání poslední hostiny a řádění bědných s podobnou scénou ve Formanově Přeletu, která vyzní vysoce humanisticky; tato je oproti ní ostře útočná a beznadějná. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Poté, co jsem přečetl Buňuelův životopis, zvýšil se u mě ještě více zájem o jeho filmy. Po Andaluském psovi jsem si vybral neméně známou Viridianu, jež mě nesmírně překvapila. První část filmu je dost pomalá, vážná, ve vzduchu visí dusivé napětí, poté se snímek rozjede v mírně komediálním duchu. Já se dokážu vždy královsky bavit u nejrůznějších lidských figurek, které pro tento film Buňuel musel určitě dlouho hledat. Vynikající film s výtečnou Silvií Pinal v titulní roli. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (13)

  • Kritikmi zvolený za najlepší španielsky film v roku 1996 k storočnici španielskej kinematografie. (Bilkiz)
  • Po rokoch života v Mexiku sa Luis Buñuel nechal presvedčiť, aby nakrútil svoj prvý film v rodnom Španielsku od roku 1936, skupinou terajších mladých španielskych filmárov, ktorí obdivovali jeho prácu. (Bilkiz)
  • Ke stému výročí španělského filmu (1996) byl kritiky a profesionály vybrán jako nejlepší španělský film. (džanik)

Reklama

Reklama