Problém tří těles

Problém tří těles jsem kdysi začala číst, začátek kolem čínské kulturní revoluce dobrý, ale pak mě odradilo to kvantum různých vojenských a politických postav s čínskými jmény, tak jsem to odložila, že se k tomu někdy vrátím. Zatím nevrátila, proto jsem ráda za seriál. Potěšilo mě, že tady se jde rovnou na věc, postav je tak akorát, abych se v nich v pohodě vyznala a pár si jich i oblíbila. Příběh je rozhodně dostatečně zajímavý a já se ani chvilku nenudila. Je tu tajemství, konspirace, záhadná úmrtí, spousta fyziky a taky zajímavé výlety do herního světa. A nehraje se o nic menšího, než o osud lidstva. Už aby tu byla druhá série. (24.03.2024)

Och, kde začít... kde jen začít... Z celkového pohledu – je to strašně moc špatné a lituju toho času, co jsem do koukání investoval (jen protože jsem posledních pět dní ležel s chřipkou, tak jsem to zvládnul, ovšem proložil jsem to dvěma řadama Better Call Saul). Knihu jsem nečetl, ale pár dobrých známých, co ji četlo a co má na literaturu vysoké nároky, se všichni shodli, že je to výborné a kvalitní sci-fi – takže to posral akorát Netflix a duo velekokotů Benioff a Weiss. Teď pár detailů: 1. Strašně špatně to vypadá, opravdu strašně moc. CGI je v polovině scén morbidně slabé a odfláknuté, na 4k televizi se pak celý obraz sype. Už jste si všimli, že přes 90 procent netflixovských seriálů vypadá vizuálně úplně stejně? Barevnými tóny, rámováním, nasvěcováním atd. To je hlavní rozdíl mezi Netflixem nebo třeba HBO – na HBO ty věci, do nichž se investuje hodně dolarů a mají tvořit main content pro daný rok, aspoň vypadají "filmově", na Netflixu to vypadá všechno jako rom-com s Adamem Sandlarem. 2. Ještě horší než vizuál jsou herecké výkony, ty jsou opravdu zcela mimořádně ultimátně špatné! Především Eiza Gonzáles si definitivně zkurvila kariéru. Ovšem casting celkově je totální shit. Jediný pořádný herec je zde Jonathan Pryce, jehož role ovšem stojí kompletně za hovno a navíc ho brzo zabijou. Zbytek herců jsou diletanti (někteří méně, jiní nadmíru, třeba takový Alex Sharp mě nutil v polovině svých scén pátrat po mé kapsli s kyanidem), jejich herecké vedení ostudné. Rozpočet 20 milionů na epizodu a nenašlo se dost peněz na talentované herce, omg? 3. Od začátku do konce to smrdí nepromyšlenou koncepcí, jak předlohu vlastně adaptovat. Stačilo přečíst si letmé synopse celé knižní trilogie, aby bylo jasné, že tvůrci nemají ponětí, kolik sezón by seriál měl mít, jak přeskakovat mezi hlavními linkami, jak dávkovat napětí, co je vlastně hlavní myšlenkou příběhu. Poslední díl první řady to stvrzuje extrémně: Saul, který po celou dobu neměl žádný vývoj a ani neovlivňoval děj, je najednou hlavní postavou, s mocí, kterou se seriál neobtěžuje vysvětlovat, zbytek postav to totálně odsouvá stranou mimo jakoukoliv důležitost; a závěrečná scéna představuje všechno možné, jenom ne cliffhanger. 4. Takových pičovin, kterými je to vyplněné, aby každý díl měl alespoň 50 minut, se už dlouho nikde tolik neurodilo, snad s výjimkou 1899. Namísto toho, aby měl seriál spád, je permanentně retardován vložkami z osobního života postav, jež ale postrádají smysl, protože jsou jednak nudné, jednak vylíčeny enormně tupými a debilními dialogy. (01.04.2024)

Tvůrci mají obrovské štěstí, že předloha je plná dobrých nápadů a pronikavých myšlenek, které obstojí i v banalizujícím seriálovém přepisu. To ale neznamená, že je důvod plesat. Pryč jsou košaté a vtahující paradoxy / teorie / disputace, které tak věrně zachovala čínská verze. Zůstalo pár ilustrací, přibyly nic neříkající scenáristické fráze, které mají znít cool. Přesazení z Číny vede k trochu podivné nerealističnosti. Zatímco v komunistickém režimu je autoritářské řízení společnosti pochopitelné, v kontextu Západu působí figura cynického dandyho, který všemu velí jako stárnoucí James Bond, nutně béčkově. A těch béček je tam víc. Celé to spíš než adaptací pronikavé hard sci-fi zavání druhořadým seriálem o prvním kontaktu s pár originálními nápady, které ale seriál nedokáže ani nijak extra ústrojně zapojit. Variace na knižní postavy vychází také hodně problematicky - zejména hláškující nerd John Bradley aka Simon Pegg z Wishe a strašlivě přehrávající Eiza González v roli citlivé prorokyně aplikované fyziky jsou neskonale otravní. Benedict Wong jako čínský fízl z Manchesteru má alespoň fajn delivery, i když i jeho postava pokukuje po braku až moc okatě. Problém tří těles má celkově problém řady netflixovských projektů. Hodně se tu utilitárně myslí na oslovení co nejširšího koláče předplatitelů a trochu se zapomíná, že v dobré adaptaci změny posilují dramatické / psychologické vyznění celku a měly by do sebe koncepčně i logicky zapadat. V tomhle ohledu připomíná seriálová verze spíš zmatené výpisky z četby od nepříliš bystrého žáka, který viděl příliš mnoho katastrofických velkofilmů. (25.03.2024)

Do seriálu se mi vůbec nechtělo pouštět především kvůli dvojici D+D, ale scifi tématika mi stejně nedala a říkal jsem si, že zkusím aspoň jeden díl. A přišlo okamžité zaháknutí a binge v jedné sobotě. Bavilo mě to množství různých vychytávek, témat, vynálezů, objevení pravdy. Vizuál mi neskutečně sedl, většina postav se v délce sezóny dokázala vyvíjet a představovat. Pár momentů mě dokázalo, naštvat, kdy jsem si říkal, že tohle debilní rozhodnutí sem nepatří a bije hrozně do očí, ale nastalo to minimálně. Část VR se docela rychle vyčerpala, ale byla potřeba. Ve finále musím konstatovat velkou spokojenost. Teď už si jenom pořídit knihy. Season 1 - 80% (25.03.2024)

Gratuluji k dalšímu zničenému projektu. Výjimečná knižní předloha, byť nesnadno adaptovatelná, ale takhle to zničit... Tři hvězdy za scény v Číně a úvodní vstup do virtuální reality. Ale asi nemám chuť pokračovat. Tak jsem to dokoukal. Strašný, strašný, strašný... Muselo být velké umění takhle to zkazit. (22.03.2024)