Reklama

Reklama

Dirigentka Lydia Tár je na absolutním tvůrčím vrcholu. Sedmým rokem diriguje prestižní německý orchestr, připravuje vydání knihy a uvedení Mahlerovy Páté symfonie, které má být vrcholem hudební sezóny. Lydia působí sebejistě, sebevědomě, dominantně a mocně. Pod touhle na první pohled pevnou maskou se však skrývá normální člověk, s obavami, nejistotami, touhami a potřebami. Zatímco s dirigentskou taktovkou v ruce si je Lydia jistá každým svým rozhodnutím, když opustí orchestřiště, ztrácí často pevnou půdu pod nohama. Někdy jen nepatrně, jindy však zcela fatálně. (Cinemart)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (176)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Takhle vypadá perfektní herecký výkon. Naprosto věrohodná fiktivní postava, mnohem živější, než namaskovaní panáci ve všech těch biografiích. Samotný film je klasické drámo, kde se veleúspěšné osobě začne srát život. A po pravdě jsem čekal větší maso, každopádně ten konec byl až tragikomickej. Dost mě zaujal náhled do dirigentské profese. Vždy to pro mě byl jen čičmunda, co mává hůlkou, ale Tár vysvětlí, že jde o mnohem víc. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Vůbec nerozumím tomu co Todd Field vlastně celou dobu od roku 2004 dělal a proč netočí častěji. Tár má nádherný vizuál. Cate Blanchett předvádí možná vrchol své kariéry a nesleze z plátna snad ani na minutu. Kamera ji neustále všude pronásleduje. Lydia Tár po většinu příběhu lže nebo neříká pravdu a nakonec je jí to sečteno a rozpadne se jí všechno co do té doby vybudovala. Příští projekce je každopádně časem nutná a rozhodně věřím že podruhé bude bavit ještě více. 70% ()

Reklama

kleopatra 

všechny recenze uživatele

"Mám užvaněný filmy ráda, ale neni to už moc?" řekla jsem tomu vedle a s každou další minutou podléhala úchvatnému rozkladu před očima. Abych pochopila konec, musela jsem Lydii poznat v začátku, dlouze a skoro otravně, jak je usazená na trůně, jistá si svou důležitostí, přezíravě blahosklonná, dokonalá a tím vším vlastně podmanivá. Tár je o tom, jak málo stačí k efektu sněhové koule a ta se většinou nevalí nahoru. Z posledního záběru běhá mráz po zádech a Cate má, myslím, letos Oscara v kapse. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Klasická hudba kladie na poslucháča väčšie nároky ako iné štýly (seriózny vedecký článok napríklad potvrdil, že taký hip-hop imponuje naozaj jedincom s dokázateľne nižšou inteligenciou). Elitárskej a snobskej nálepky sa klasika síce asi nikdy nezbaví (a tento film ju len potvrdí), nakoniec je však predsa len vrcholom umeleckej tvorby. Pevne dúfam, že tento film v dnešnej divnej dobe zožne nejaké tie oskary. Znamenalo by to sebareflexiu členov akadémie a uvedomenie si, že spoločnosť si už sama na seba uplietla taký mohutný bič, až nakoniec spráska úplne všetkých. Asi aj preto sa pri vypočutí slova "aktivista" už pomaly všetkým dvíha žalúdok. Tár je pravdepodobne film roka a pre mňa neskutočný zážitok. Najviac na mňa paradoxne zapôsobila úplne vedľajšia línia so susedkou. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Ač jsem certifikovaným majitelem hudebního sluchu a ovládám minimálně tři hudební nástroje na takové úrovni, že hrou neplaším potkany a nenamazané panty dveří si se mnou odmítají notovat v dokonalé harmonii, vždy jsem považoval toho čínskou jídelní hůlkou neuroticky máchajícího tučňáka v čele libovolného symfonického tělesa za ryze komický prvek. Při použití fotbalové analogie jde de fuckto jen o jakéhosi trenéra, který té přeplácené bandě primadon řekne, kdy a jak má kdo čutat. A představte si, že by pak tento celých devadesát minut běhal za postranní čarou sem a tam jak motorový čurák a před každou interakcí hráče s míčem zběsile do vzduchu naznačoval kopy. Notový zápis většinou dávno mrtvého autora skladby je zcela exaktním popisem jeho představ, jak by se ten jeho fidling měl vlastně přesně interpretovat, všichni zúčastnění imrvére stejně čumí do partesu, tudíž toho cukavě zmítajícího se epileptika s krajně žertovným výrazem orgastické poluce při každé druhé notě, který to s nimi předem pedantsky beztak vydriloval tak, že by svůj nástup i celý part zahráli i ve tři ráno ožralí a se zlomenou rukou, mají totálně na háku. DMSM tam při vlastním koncertě čurákuje jen proto, aby si pak mohl přisvojit při ovacích zásluhy za virtuózní výkon jednotlivých nástrojů, které by se patrně v pohodě sladily i samy. Tím však dozajista zcela trestuhodně pomíjím jeho totální „genitalitu“! Ta obvykle spočívá nejen v tom, že erudovaně zajistí a dohlédne na to, aby mu náhodou některý z těch ufonských filharmonických virtuózů nezačal do Braniborských koncertů fidlat Ovčáky, ale zejména v tom, že například ve čtyřicátém taktu páté věty a v šedesátém věty osmé na pět vteřin nechá změnit autorem předepsané andante na moderáto, a to přesně na 109,4 metronomálních kliků za minutu, čímž „daleko lépe vyjádří emotivní podstatu celé symfonie a pravý úmysl nebožtíka“!!! Že se tím v podstatě vysere na autorův hrob a že to stejně v hledišti postřehne jen hrstka posedlých mutantů s netopýřím sluchem, co navíc skladbu slyší po miliónté prvé, a zbytek potlesku je jen snobská klaka, která pak může frajeřit před návštěvama, že byla v Berlíně na fidling za 2000 éček za lupen, na to vše taky sere Bílý tesák, protože umění je holt umění, když jej nějaký „věhlasný“ neumětel za umění prohlásí. Tolik k vážnosti a atraktivitě prostředí. Jinak je Tár úmorným, byť místy uhrančivým broděním se térem užvaněné pseudoyntelechtuální povýšenosti snobských egoistů, co si nevidí na špičku čuráka, jež zjevně moc chtělo být tím samým skvělým filmem, v němž tenkrát Whiplashlý JéKá terorizoval Milouše Talíře. Satanžel však tentokrát střihač chytil zarděnky, scénárista akutní grafomanii a kameraman místy upadal za přístrojem do kómatu. Tudíž ten za jiných tvůrčích okolností možná silný příběh dokonale vychlazené, zlotřilé a veskrze egoistické diriglesby, která líže první housle a moc ráda by vylízala i druhé violoncello, přičemž charismaticky a prefíkaně manipuluje a bosuje každého, kdo jí přijde pod jazyk, dokud ji ony ubohé oběti nenapráší těm tolik blahodárným a spravedlivým neomarxistům, co s ní na asociálních sítích patřičně demagogicky po bolševicku vytřou virtuální hajzly, až je holka v pěkném Mahleru, trestuhodně utopili ve zcela nadbytečné hodině strnulého honění po požití rohypnolu a v povrchních, autisty dráždících pičonáznacích, co se vlastně děje, které mě neskutečně sraly, neboť mi nedovolily usnout spánkem spravedlivých. Takže jediným celistvým pozitivem tohoto téru je naprosto FAMÓZNÍ Blanšetka, která by se pomalu měla učit fackovat negry, protože za tenhle dokonalý koncert toho zlatého prdelače letos prostě dostat musí! A ke všemu tomu talentu je Katka zároveň živoucím důkazem, že to jde důstojně i bez konzervantů a že žena po datu spotřeby nemusí nutně ihned začít plesnivět a stát se nepoživatelnou, nebo ještě nepoživatelnější odpornou plastickou trhavinou! Dokonce bych na tomto místě ani moc neváhal gerontofilně prohlásit, že za zenitem a hranicí zatuchlosti je Katka daleko píchatelnější a apeluje mnohem urputněji než ve dvaceti. Úchyl já! () (méně) (více)

Galerie (34)

Zajímavosti (14)

  • Film sa natáčal v New Yorku (New York, USA), Berlíne a Drážďanoch (Nemecko) a juhovýchodnej Ázii od 20. júna do 11. decembra 2021. (Arsenal83)
  • Cate Blanchett získala pri premiére filmu na Filmovom festivale v Benátkach od divákov 6 minútový potlesk v stoji. (Ninfa)
  • Scéna hodiny na Juilliardu byla natáčena na jeden záběr. Cate Blanchett (Lydia Tár) s tím nejprve nesouhlasila, ale nakonec se nechala Toddem Fieldem přesvědčit, byl to prý jediný náznak „protestu“ Cate Blanchett za celou dobu náročné přípravy filmu i samotného natáčení. Ačkoli štáb s Cate Blachett během natáčení této scény „tančil“, jak řekl Todd Field, nevyhnuli se chybě. Při přecházení Lýdie Tár mezi v hledišti sedícím studentem Maxem (Zethphan D. Smith-Gneist) a pódiem je v odlesku pianina vidět jeden ze členů štábu. (Bejdule)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou

13.03.2023

V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)

95. Ceny Akademie - nominace

95. Ceny Akademie - nominace

24.01.2023

V úterý 24. ledna proběhlo vyhlášení kompletních nominací pro 95. ročník předávání cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), během něhož herci Allison Williams a Riz Ahmed oznámili, jaké… (více)

Reklama

Reklama