Anděl zkázy

Neskutečně chytré. Chci vidět další Buňuelovy filmy. Ovšem trpěl jsem. 93 minut je poměrně krátká doba, ale s tímto filmem nějak neutíkala. Ovšem je to jeden z těch filmů, kde mám neodbytný pocit, že by se mi to líbit mělo a chyba je někde ve mně. Vždycky se opakovala situace - mluvíme - trpíme - dokonalá scéna/nápad - mluvíme - trpíme. Časem na Luise přijdu, cítím to. A pak přijde čas na další pokus s Angelem. Nevíte někdo, jak se dělá ta vlnovka nad "n"? Jestli budu koukat na další Buňuely, tak ji zřejmě budu potřebovat. (11.02.2012)

Na Andela zkazy me nalakal Woody Allen ve sve Midnight in Paris, kde ve skutecnosti vznikl zarodek napadu celeho filmu. Gil Pender se po presunu casem do Parize 1920's setkal se samotnym Bunuelem, kteremu poskytl inception nametu prave na tento film. "I don't understand. What's holding them in the room?" - mlady Luis Bunuel. Narazek a metafor je zde spousta, ale primarni myslenka, ktera je navic demonstrovana pomerne dost doslovne je podle me jednoznacna - lide jsou ovce! 7/10 (20.01.2012)

Tento, ve své podstatě, dokonale iracionální paradox připomíná dílo Franze Kafky. Jeho individuální hrdinové přijímají uděl, který jim je dán, lépe řečeno nedokáží se proti němu vzbouřit, nedokáží najít sami sebe, svou osobnost. Formálně se Anděl zkázy blíží žánru katastrofického filmu - skupina lidí je uvězněna na malém prostoru bez reálné možnosti záchrany. Pocit permanentního ohrožení, ponorková nemoc, plížící se šílenství, nenávist a zuřivost . (22.01.2010)

Bunuel uměl. Film je geniální jak v celku, tak v těch nejmenších precizně naplánovaných detailech, jak na povrchu, tak v mnohých možných hlubokých interpretacích. Obdivuhodná je Buňuela imaginace pro surreálno. Je smutné, že dneska by podobnou zápletku nikdo nedokázal rozvést aniž by ten barák fyzicky zabarikádoval, nebo aniž by členové domu neměli na noze senzor, který by jim odpálil mozek pokud by odešli. (23.08.2010)

Tak musím priznať, že z prítomnej smotánky mi nebolo ani zďaleka tak zle, ako z buržoáznej spoločnosti, ktorá mala nenápadný pôvab a zo spodiny vo Viridiane. Anjel skazy nie je tak drásavou spoločenskou kritikou. Je to mysteriózna hračka, ktorá vznikla v dobe, keď ešte nebolo treba vysvetľovať divákom logické princípy, na ktorých zápletka stojí. Dnes by bol film pre svoju nedovysvetľenosť faktu, prečo sa deje to, čo sa deje, asi kritikou a divákmi odmietnutý. Tak si naša smotánka vyskúšala, aké to je byť v koži chudobných, odhodila na čas masky a zistila, že všetci ľudia sú rovnakí. Buňuel si znova neodpustil náboženské symboly, ktoré ma v jeho prípade náramne bavia, pripomenul, že rád točí zvieratá v interiéroch a zabodoval záverom, ktorý je rovnako vtipný, ako mrazivý. Predstava toho, čo nasleduje, by možno iného režiséra viedla k natočeniu trojhodinovému filmu, ja si to ale nechcem radšej ani predstaviť. (09.07.2013)