Režie:
Luis BuñuelScénář:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Raúl LavistaHrají:
Silvia Pinal, Jacqueline Andere, Claudio Brook, José Baviera, Rita Macedo, Augusto Benedico, Antonio Bravo, Enrique García Álvarez, Eric del Castillo (více)Obsahy(2)
Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (116)
Bunuel uměl. Film je geniální jak v celku, tak v těch nejmenších precizně naplánovaných detailech, jak na povrchu, tak v mnohých možných hlubokých interpretacích. Obdivuhodná je Buňuela imaginace pro surreálno. Je smutné, že dneska by podobnou zápletku nikdo nedokázal rozvést aniž by ten barák fyzicky zabarikádoval, nebo aniž by členové domu neměli na noze senzor, který by jim odpálil mozek pokud by odešli. ()
Tento, ve své podstatě, dokonale iracionální paradox připomíná dílo Franze Kafky. Jeho individuální hrdinové přijímají uděl, který jim je dán, lépe řečeno nedokáží se proti němu vzbouřit, nedokáží najít sami sebe, svou osobnost. Formálně se Anděl zkázy blíží žánru katastrofického filmu - skupina lidí je uvězněna na malém prostoru bez reálné možnosti záchrany. Pocit permanentního ohrožení, ponorková nemoc, plížící se šílenství, nenávist a zuřivost . ()
Tak musím priznať, že z prítomnej smotánky mi nebolo ani zďaleka tak zle, ako z buržoáznej spoločnosti, ktorá mala nenápadný pôvab a zo spodiny vo Viridiane. Anjel skazy nie je tak drásavou spoločenskou kritikou. Je to mysteriózna hračka, ktorá vznikla v dobe, keď ešte nebolo treba vysvetľovať divákom logické princípy, na ktorých zápletka stojí. Dnes by bol film pre svoju nedovysvetľenosť faktu, prečo sa deje to, čo sa deje, asi kritikou a divákmi odmietnutý. Tak si naša smotánka vyskúšala, aké to je byť v koži chudobných, odhodila na čas masky a zistila, že všetci ľudia sú rovnakí. Buňuel si znova neodpustil náboženské symboly, ktoré ma v jeho prípade náramne bavia, pripomenul, že rád točí zvieratá v interiéroch a zabodoval záverom, ktorý je rovnako vtipný, ako mrazivý. Predstava toho, čo nasleduje, by možno iného režiséra viedla k natočeniu trojhodinovému filmu, ja si to ale nechcem radšej ani predstaviť. ()
Včera som písal komentár k Viridiane, dnes k Anjelovi skazy. Oba filmy spája viac, než osoba režiséra, rok nakrútenia a Silvia Pinal. Oba sú temné a neľútostné pri obnažovaní tých, ktorým práve tento druh nudizmu nie je príliš po vôli. Tentoraz si Bunuel vzal na mušku miestnu honoráciu ocitajúcu sa v pasci, ktorá má vlastnosti vesmírnej čiernej diery. Potiaľ je všetko v poriadku. Na začiatok dobré, ale potom začína nesmierne zdĺhavý a pomerne nudný opis rôznych reakcií na novú situáciu. Ten je spestrený iba rukou z Rodiny Adamsovcov, ktorej význam ostal pre mňa skrytý, rovnako ako opakovanie úvodných sekvencií. A to sa deje až do konca, ktorý je príležitosťou pre nový začiatok. Treba tento film vidieť. Stačí však iba raz. A dosť by som sa čudoval, ak by niekto ochkal nad úžasným umeleckým zážitkom z neho (myslím bez potreby divadielka pre okolie). ()
Anděl zkázy si i po letech drží čestnou pozici nejneuchopitelnějšího bijáku, co znám; působí jako anekdota vyprávěná tak rozvlekle a s tak vážnou tváří, až se člověku ani nechce smát. Nebo taky jako katastrofický film bez katastrofy, v tom se podobá mému oblíbenému Dnu sedmému, osmé noci, ale nemá pro mě jeho intenzitu, snad že loupání masek z příslušníků nóbl společnosti není téma, které by se mě nějak zvlášť dotýkalo. I když Ángel exterminador právem patří k všeobecnému vzdělání a mezi podivností a normálností se pohybuje neopakovatelným, ba fascinujícím způsobem, v jiných Buñuelových absurditkách nacházím víc hloubky i zábavnosti. ()
Galerie (4)
Photo © Archiv STV
Zajímavosti (13)
- Scéna, ve které se při večeři objeví medvídě a ovečky, je založena na skutečné události, kterou Buñuel zažil při návštěvě New Yorku. (HellFire)
- Film byl zakázán v Rusku, protože téma: lidé, kteří nemohou opustit společnost, bylo shledáváno jako protivládní. (Kulmon)
- Na tento film ve svých dílech často naráží Woody Allen. (Kulmon)
Reklama