Povídky z kuchyně

Pozoruji, abych byl pozorován :) Když si to vezmeme kolem a kolem, dal by se celý film shrnout do 10minutového kraťasu - místo toho máme snímek o délce 92 minut, který dialogy právě neoplývá... a vůbec to nevadí! Pravda, prvních 25 minut jsem přemýšlel, jestli se na to chci dodívat, ale pak už jsem nelitoval, že jsem vydržel až do konce. Zvláštní způsob vyprávění se skvěle hodí k atmosféře adventu v subpolárním kruhu a osudům lidí, kteří toto období musejí trávit doma sami. 75% (08.10.2013)

Netradiční norsko-švédský film o netradičním švédsko-norském výzkumném projektu, kde přechod zleva vpravo může jednomu zamotat hlavu... O filmu vím už sedm let a ne a ne ho někde dostihnout, až letos díky slovenské TV2. Začínám si zvykat na slovenské titulky. V ČT2, pokud na ní běžel, jsem ho propásla... (12.09.2010)

Film s veľmi pomalým, rozvláčnym tempom, ktorý funguje predovšetkým vďaka výborným dialógom. Zaujímavým spôsobom rozvíjajú absurdne-lákavú myšlienku usporiadania kuchynského interiéru na princípe pozorovateľa a pozorovaného. Tiež som sa vďaka filmu utvrdil v ďalšom príklade, prečo Dáni a Nóri nemajú radi Švédov. A to by snáď ani nemohol byť severský film, aby sa z toho nakoniec predsa len nestala výborná dráma! Aj napriek tomu si však myslím, že snímok nie je pre každého diváka, hlavne vďaka pomalému tempu a pointe zabalenej do náročnejšej konverzačky, vyžadujúcej možno aj trochu severského myslenia. 80/100 (27.08.2014)

3,5* Nádherný, atmosférický opus, ale nedočkala som sa až takého výnimočného kúsku, v aký som dúfala. No aj tak je to veľmi príjemný zážitok, a ak máte možnosť, vychutnajte si film tohto typu osamote, so sviečkami, mäkkou dekou a hrnčekom horúceho kakaa. Pretože keď ste sami, nemôže sa vám stať, že partner, (ktorý síce nie je milovníkom “atmosférických opusov”, ale chce vám urobiť radosť a snaží sa pozerať s vami) zaspáva a vy sa cítite previnilo, následkom čoho sa atmosféra kamsi vytráca. A ešte zavrite všetky domáce zvieratká, kde obvykle relaxujú, aby vás nerušili... (25.09.2005)

Bohužel jsem ten případ, kterej u toho usnul. Ne, že by se mi to nelíbilo, ale únava a trochu toho vínečka mě přemohly a poslední půlhoďku jsem nedokoukala. Každopádně film si dávám do budíčku a slavnostě přísahám a slibuji, že ho přístě dokoukám, i kdybych si měla víčka podepříp páratkem! Pak možná zvýším i počet hvězdiček. Jinak si teda nedokážu představit, že by mě někdo pozoroval, jak štráduju po kuchyni sem a tam. To bych si asi taky pořídila vařič a vařila raději v obýváku :-) (14.04.2010)