Na svobodě

Tak trochu dva muži po americku. Na rozdíl od Francouzů, zde se hlavní postavě obtížněji fandí. Není to totiž bezchybný a vymydlený Alan Delon, ale v podání Dustina Hoffmana skutečný zločinec, u něhož lze pochopit motivace jeho kriminální kariéry, ale stěží se s jeho činy lze ztotožňovat. Nicméně sdělit to, že někomu se nedaří žít ani na svobodě ani v kriminále, přičemž však tato druhá možnost je přece jen přjatelnější, se povedlo dokonale. (16.10.2011)

Víceméně banální storka natočená zcela zapomenutým režisérem. Opět to potvrzuje mou soukromou teorii o tom, že filmařská atmosféra USA v 70. letech dokázala přetavit guano ve zlato (poprvé mě to napadlo při sledování prvního "Rockyho"). Film nedosahuje kvalit premiantů tohoto trendu - Formana, Scorseseho nebo Hala Ashbyho - ale jak vidno, také "pomalejší" žáci vcelku úspěšně opisovali. Civilně podaný příběh a přirozeně načrtnuté, nebanální postavy, nenásilné vedení herců, klidná, ale nápaditá kamera, vyvážená hudební režie. Kdyby tenhle film vznikl o deset let později, byla by to černá karta Hoffmanovy filmografie. Takhle jde o příjemnou podívanou, která není upocená a přesto hezky odsejpá. Škoda banálního konce, jinak by to bylo za čtyři. (31.05.2012)

Hroznej film, jehož druhou půlku jsem víceméně přetrpěl. Začátek dobrej, ale když Max za to znovu vezme, vobracela se mi kudla v kapse. Jestli tím spouštěčem bylo poněkud neomalené chování dozorujícího kurátora, o tom váhat nemusíte, v závěru je jasné, že Dustin hrál totálního magora. Theresa Russell moc pěkná a její postavy mi bylo hodně líto. Poctivá sedmdesátkovka ze Západu, jen poněkud jiná, a s antihrdinou. (07.12.2022)

Průměrná detektivka, na kterou jsem se díval vlatně jen kvůli Dustinu Hoffmanovi, který v mém mladí představoval hereckou špičku. Na úplnou špici se dostal daleko víc Půlnočním kovbojem než tímto filmem, i když ani zde - v roli jedince hledacícího svůj prospěch bez ohledu na kohokoli jiného, přestože nikoli sociopatologického - na remomé neztrácí. (16.01.2021)

Vzácne neokázalý portrét zločinca, ktorý budí toľko sympatií, koľko odporu. Inštinktívne a zároveň nepochybne premyslené herectvo Dustina Hoffmana, ktorý to zviera pod zdanlivo sympatickým povrchom stvárňuje natoľko presvedčivo, až som ho chvíľami vystrašený nepoznával. Sa len tak nevidí! Jedna ruka otvorená v dlaň, núkajúca pomoc, druhá zovretá v päsť a nad tým nutkanie dvihnúť ich oba v ochrannom a teda nutne odmietajúcom geste. Len sa s takým nezapliecť, nech už je zdanie o pochopení jeho situácie akokoľvek silné. ...though the man above might say “hello”, expect no love from the beast below (10.10.2011)