Krysař

Neviděl jsem jiné snímky Jiřího Bárty, který v 80. letech natáčel především krátké animované a loutkové filmy s hororovými či fantastickými motivy. Krysař je z nich nejdelší a má slušně vybudovanou strašidelnou atmosféru, která ve společnosti zpupných vládců, rafinovaných krys a jejich zkostnatělého vůdce s kapucí a flétnou, panuje v průběhu celého příběhu a vždy se po chvilkovém zvolnění navrací zpátky. I tak jsem si ale nemohl pomoct, že ten film šlo v několika místech určitě ještě zkrátit, protože místy se mi ten jednoduchý legendický příběh v tomto zpracování táhl. Celkové provedení včetně výtvarních kulis, animací a hudby tu však podle mě dosahuje velkého účinku i s odstupem téměř 40ti let od svého vzniku a osobně na mě Krysař s příchodem nočních hodin hodně působil... zvláště ty krysy v detailních záběrech vypadaly úplně jako živé a nesrozumitelná mluva postav plná divných pazvuků místy taky docela naháněla strach. Toto dílko představuje další ojedinělý příspěvek na poli československého animovaného hororu (tentokrát i v kombinaci s loutkami), což je specifická kategorie, z níž mě Zemanův Čarodějův učeň nadchl nedávno při repríze určitě víc. Líbí se mi ale, jak je Bártův styl od Zemana úplně odlišný, zároveň však, řekl bych, rovněž unikátní a jedinečný. [75%] (01.05.2022)

Sakra. Ale jo, tak budu za kulturního barbara. Příběh by i šel, hudba je dobrá, potěšilo zapojení živých potkanů, ale mě prostě vůbec nesedí to provedení. Ono mě dokonce až irituje. Navíc mi to přijde hrozně natažené, ten začátek je neuvěřitelně roztahaný. Tohle je zrovna takový ten případ ambivalentního až antagonistického hodnotícího vztahu - uvědomuji si, že je to svým způsobem možná až stěžejní a pro českou loutkově-animovanou tvorbu určující dílo, které možná dokonce nějak operuje s kvalitou, ale mě to prostě nijak nezasáhlo a nelíbí se mi to. Podruhé už do toho nejdu. (26.01.2014)

Aktuálně pichlavé - a možná proto tak krásné! Řinčení řetězů a expresivně pokřivené kulisy důkladně utahují smyčku sebepoznání, a co potom, když ozubené kolo města Hammeln spolyká ty, jež holdují obžerství? Rozhostí se ticho, které prolomí pláč dítěte. Snivost se prolíná s hororem a láska se smrtí; Bartův umělecký počin trhá rekordy a klamně mate mysl. Tak zvláštní jako sny, co mě v noci svazují... (16.05.2011)

Nekompromisně pochmurná atmosféra, která dokonale koresponduje s legendárním příběhem, stojí hlavně na neodolatelně dekadentních kulisách, výborné hudbě (Pavlíčkova kytarová „Krysař theme“ je dokonalost) a v neposlední řadě skvělých loutkách, které i přes hodně expresivní formu dokonale vyjadřují emoce i dané charaktery (samotný Krysař je zatraceně charismatický kus dřeva). Tak jako tak, začínám chápat, proč jsem se coby malé robátko raději klasické české loutkové animaci programově vyhýbal, pro děti v ní opravdu moc není. (25.10.2009)

Mám z tohoto díla rozporuplné pocity. Atmosféra je děsivá, hudba též, o skřecích, které se celým němým filmem linou ani nemluvě. Styl řezby loutek mi tak přímo nesedí, mám z něho takový nepřehledný dojem. Mrtvá krvácející zvířatka však vše umocňují. Zkrátka po formální stránce mi přijde český Krysař zajímavý a originální. Avšak sám sebe jsem přistihl, jak se mi při sledování rozutíkávají myšlenky do všech stran a při některých jsem se, ani nevím proč, zlehounka nudil. Takže asi tak: skvělé zajímavé dílo, které na mě nepadlo plnou vahou.. (05.01.2010)