Kdo přežije - Jižní Pacifik

SPOILERZ Jak jsem viděla ráda Ozzyho, tak jsem nerada viděla Coache. A stejně to mělo dalších 16 lidí, až mi ho bylo líto jak jeho kmen vůbec neskrýval tu nelibost že je u nich. Dokonce mi v prvních pár chvílích přišel, že se nějak umoudřil, a všechny draky už zabil a dá s tím pokoj. Ó jé, kdo by byl řek, že se mi právě po dracích bude stýskat. Coach dal dohromady sektu modlících se fanatiků a vytvořil tak nejpobožnější sérii co jsem viděla. Je to jedna z těch věcí, kterou na amících v reality show bytosně nesnáším. To jejich pokrytectví jak ten jejich bůh fandí zrovna jim, protože nemá určitě nic lepšího, než se starat o rozmazlený amíky a vybírat kdo vyhraje milion v nějaké show. A ty sebevědomý silácký řeči, po tom co se jednou zadaří, že to je ta přízeň boha, tolik keců, ale když pak prohrajou, to už mi nikdo ten boží důvod nepoví. Tím se oklikou dostávám ke kritice namyšlenýho arogantního Ozzyho. Všichni tihle lidi jsou arogantní, ať už víc, nebo míň. Ozzy si věří dost, jeden by řek až moc. Háček je ale v tom, že on si to dovolit může. Jeho sebevědomí do soutěží je naprosto oprávněný, protože je v nich neuvěřitelnej. A celou sérii jsem ho pozorovala s pomyšlením na komentáře tady, a já v něm toho čůráka prostě nevidím. Jasně, holt mu chybí trošku z toho strategickýho a sociálního soudku, ale zrovna v téhle sérii, kdy se dočkal blindsidu od Cochrana a celej jeho kmen padal jak hrušky naproti kmeni kterej byl maximálně stmelenej. Nejde se mu divit, že se spolíhal jen sám na sebe a soutěže, tady fakt jiný možnosti neměl, a kdyby si nevěřil, nedošel kam došel. Uf. Sophie mi udělala radost, oplácaná mladá holka, ale zvládla to skvěle, v posledních dvou dílech mě trošku začla štvát, ale furt nejlepší volba. Brandon je naprosto děsivej, ten člověk v sobě musí mít fakt neuvěřitelnej konflikt, fakt by mě zajímalo, jak to vypadá v jeho hlavě. Oblíbenci: Oscar, Jim, Sophie, Papa Bear (08.11.2014)

SPOILER: Pro mě průměrná sezona, přesto se objevilo pár moc zajímavejch charakterů. Coach, ukázal možná až překvapivě velice kvalitní manipulační hru se svými "bratry v Kristu", Ozzy, opět extrémně namyšlenej, a to díky svým skoro nadpřirozeným sportovním výkonům, avšak nulovou social game a Brandon, neuvěřitelně otravnej, labilní mladej kluk, kterej nepředvedl ani ň (to už jeho otec za to odpoledne v kempu udělal pro hru víc). Co však mi vadí nejvíc na téhle řadě je přílišný zveličování víry na úrovni např. hledání imunity a modlení se při každé situaci a vítězka jak bývá zvykem strašná: měla štěstí - např. skládačka proti Ozzymu, nedělala strategický tahy - nešla do rizika a zahořklá porota opět (ne)zklamala. Oblíbenci: Coach, Cochran (12.02.2013)

Spoilery: V této sérii se mi Coach konečně zalíbil. K jeho rannímu cvičení Taichi bych se s radostí přidala. Aliance pěti opravdu vydržela do konce. S vítězem jsem naprosto spokojená, co se týče Ozzyho, jasně že mu fandím, je to fakt borec, ale musím hodně zavírat oči před jeho namyšleností. S vírou to v téhle sezoně fakt přeháněli, hlavně Coach, kterému jsem to ani nevěřila. Jestli Survivor Brandonovi pomohl stát se lepším člověkem, jsem ráda, ale stejně je mou nejméně oblíbenou osobou v Jižním Pacifiku. Po 23 sezonách konstatuji, že už to začíná být nuda a, že jedu dál jen ze setrvačnosti (stejně jak to bylo třeba u HIMYM). (08.05.2014)

SPOILERY (SAMOZŘEJMĚ): Dokonalý vhled do nezměrných možností manipulace pomocí náboženství. Je-li každá série Survivoru společenským experimentem, pak South Pacific by měl mít podtitul "Falešnost víry". Můj oblíbený bizarní hráč z Tocantins a HvV Bendží "Coach" Wade tu rozjiždí tak skvělou nábožensky fanatickou hru, že je naprostá radost to sledovat. Chápu proč zrovna tahle řada budí takové emoce, někomu to nemusí být při chuti a už vůbec ne věřícím, ale v jaké jiné řadě uvidíte kmen ihned po výzvě pokleknout vzývat boha, hráče který našel imunitu a tajně si ji schovával, přijít po 6 dnech a předstírat že ji našel na základě boží vůle? Neskutečné! Naboženská zápletka pro mě zcela překonala taktický aspekt hry, který defacto odešel domů s tím, jak Coach ukecal bizarně Cochrana k přejití ("There is a line in the sand" - literally nakreslí čáru do písku). Od té doby už je to jen Válcovačka s velkým V. To co chybí sérii pro mě k dokonalosti je Coachovo vítězství, o které se připraví sám svým debilním slibem Ozzymu, že vezme do finále jen bojovníky a tedy i jeho (proč bys to říkal Coachi, proč proboha), a to že na konci začne věřit svým vlastním blbostem a nehodlá se přiznat že zahrál skvělou hru. Jestli bych někdy měl někomu doporučit sérii Survivora jako náhled do zvráceného světa, vyberu SP. TOP OKAMŽIK SÉRIE: 1) Coach objímající všechny odcházející, kteří na něj zvysoka kašlou a pokaždé ho pošlou někam, 2) Coach tvrdící Brandonovi že jeho vyloučení mu nařídil bůh ve vizi. 3) Dvě první vyřazené říkající při výzvě Coachovi Benjamin, následované hysterickým zachvátem jmenovaného, že mu Coach říkala už jeho máma pomalu když se narodil :D PS: Ostrov vykoupení je tu podruhé a pořád je to stejně k ničemu věc, která jen devalvuje smysl kmenových rad a jen zdržuje od dění v kmeni. (24.05.2024)

Průměr. Nejvíce je série oživena Ozzym, který se prokázal jako namyšlenej idiot (Coach to vystihl: Narcis, kterej je tak zahleděnej do svýho odrazu, že přestává vnímat realitu), ale na druhou stranu bez něj by celá série šla naprosto do kytek, a tak buďme za něj rádi. Navíc vždycky krásně mluví o přírodě a návratu ke kořenům na Reunionech, čímž souzní s mojí duší. No a dalším výrazným "hráčem" je samozřejmě Coach, kterej hru posunul zase trošku do jiných měřítek. Kde by byla tato řada bez těchto dvou, není těžké odhadnout. (08.06.2012)