Smutná neděle - Píseň o lásce a smrti

Hymna sebevrahů mi ani na moment nepřišla beroucí dech, natož život. Nezasáhlo mě to tak, jak by mohlo, protože ve stejném duchu se nese celý film: hezké, ale příliš učesané. Joachim Król je ale herecky velmi zajímavý a Budapešt, kterou si ze svých průjezdů pamatuji jako šedivé město, jsem díky kameramanovi dostala chuť lépe poznat. 70% (08.07.2009)

Netušila jsem, že to bude až tak intenzivní zážitek Ale ten fakt, že Píseň o lásce a smrti zřejmě podle Wiki opravdu ovlivnila mnoho lidí ke skutečné sebevraždě a dokonce i sám autor této skladby ukončil svůj život skokem z okna, k tomu určitě přispěl. Je to moc zajímavý film, kde se všechno točí hlavně okolo téhle velmi ponuré, zvláštní melodie a současně s ní se line příběh o lásce, někdy tak komplikované, smutku, ale také o lidské důstojnosti. Tři muži a jedna žena s krásnýma smutnýma očima a když k tomu přidám kopec protichůdných emocí, tak je to jasná čtyřka. (22.03.2015)

Niečo na tej piesni podivné naozaj je aj keď jej história je dosť rozdielna. Treba si vypočuť originálnu nahrávku z roku 1933 a preložiť text - a obraz je zrazu úplnejší. (pôvodný originál piesne: http://www.youtube.com/watch?v=p50EsuX_qiE a jej text v maďačine a angličtine tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Gloomy_Sunday) (27.12.2013)

Tušila jsem, že pro shlédnutí tohoto filmu bude nejlepší neděle ráno. A nespletla jsem se. Tento film je dokonale nedělní a nemá jedinou chybičku, jediné škobrtnutí v žádném směru. Je naprosto dokonalý i v účincích, jaké na mě měl, má a bude mít. Je to velmi silný příběh, který přináší celou škálu situací - komických, milých, tragických, k zamyšlení - a vyvolává celou škálu emocí. Filmové prostředky vyprávění jsou špičkově použity a herecké výkony jsou strhující. Nemohu nezmínit Stefano Dionisiho, ktrého jsem viděla poprvé a naposledy před miliony let coby Farinelliho a byla jsem do něj zamilovaná - i tady je nádherný, uhrančivý a prostě úžasný. Erika Maroszán je opravdu andělská a asi jsem se do ní zamilovala taky:) A ta píseň... ta píseň. Je to opravdu krásná píseň. A teď musím jít. (11.01.2015)

Film melancholický, jako sama neděle a jeden z těch, co si dává na všem záležet - od atmosféry krásné Budapešti, přes neošizenou serióznost předválečné Evropy, se svým stylem okázalého luxusu bez nevkusu a kýče, který je odrazem zaslouženého úspěchu, jenž dává přejícně vzniknout těm dalším, až po jímavou krásu hudebního motivu, který se stává spouštěčem nerozhodných ke kroku do prázdna... A vpravdě nevšední, nesobecký, a proto zároveň trýznivý (a zřejmě i dlouhodobě neudržitelný) je i milostný vztah dvou mužů a jedné ženy v době totálního temna, které se dá vzdorovat jen vlastní hrdostí, důstojností a nadějí - zintenzivněno hudbou, krásnými slovy, jemným humorem a více než příjemnými výkony, kterým kraluje skvělý Joachim Król... A originální verzi Gloomy Sunday si nepustím dřív, než oklepu emoce - nebo až vyměním byt, odhlásím plyn a vypustím rybník... (26.07.2013)