Včelka Mája

Tento anime seriál je už od 80. let klasikou a stálicí našich obrazovek, i když neustálými reprízami na ČT poslední dobou trochu ztratil na poutavosti. Sice to nikdy nebyla vyloženě moje srdcovka, ale jednou za pár let se na Máju docela rád podívám. Druhá polovina seriálu (epizody 53-104) mi přijde o něco lepší než první, z té byly nejpoutavější díly s hrozivými sršni. Druhá řada je poutavější a zajímavější tím, že příběhy jsou více kolektivnější v rámci veškerého hmyzu na louce vlčích máků. Minimálně je to asi nejlepší animák ze života hmyzu, kam se na to hrabe němá Moucha, stejně stupidní němí Mrňouskové nebo nová verze Včelky Máji z roku 2010. A český dabing (pochopitelně předlistopadový) je na velmi vysoké úrovni, ať už Rösner jako Hop, Fišer jako Alexandr, Jiroušková jako Fidla a obzvlášť Aťka Janoušková coby Mája. 65% (24.02.2019)

Dokud dítě neuvidí Aťku Janouškovou v reálu, může mít pro Máju jistou slabost. Ovšem model inteligentní, odvážná, pilná, přátelská včelka Mája a její debilní, líný, nenažraný a stále usínající kamarád Vilík mě nikdy nezaujal. Dabing Máji je otřesný, jediná figura kvalitně namluvená je Hop. Scénář je vždy stejný a lehce predikovatelný (což šestiletým jistě nevadí, u starších si tím jistý nejsem): Mezi brouky se šeptá, že se blíží brouk, co všechno sežere, všichni prchnou, hrdinská Mája zůstane, s broukem pohovoří a rehabilituje ho. Konec. Zajímavost - včelka Mája byla oblíbená postava Adolfa Hitlera. (14.03.2011)

Tak jsem chtěl napsat, že Němům se povedl jenom jeden kreslený seriál, ale k mému překvapení Mája je z Japonska. Každopádně je to jeden z nejlepších animovaných seriálů, poučný, vtipný, velmi dobře nadabovaný s výtečnou hudbou Karla Svobody (tím nemyslím titulní píseň Včelka Muáááju od Káji Gotta aka zombie showbussinesu). (05.05.2010)

Die Biene Maja - ono se to pořád ještě vysílá? Wunderbar! :-) To jsem ani nevěděl, že na tom dělali Japončíci... Na Včelí medvídky to sice nemá, ale má to něco do sebe. Nejdrsnější díly byly ty s vosami a sršni. Ty mě bavili nejvíc (když jsem to sledoval ještě jako dítě, ovšem...). (26.07.2012)

Něco tak depresivního, ponurého a temného nedokáží vytvořit snad ani ve skandinávii. Japonský animák pro úchylné japonské dětičky. Když se zpětně podívám do svého dětství, docela se divím, jakto že jsem neskákal z našeho okna úmístněného něco kolem metru nad zemí, dokud bych se nezabil. Vážně už nikdy tohle nechci vidět. (26.10.2013)