Simon Birch

"Co má káva a koblihy společného s Bohem?" - "Není mi známo, jak můžou řízky vízt k souloži..."- "Rád bych věděl, že vše má své opodstatnění!" Byl předurčen stát se hrdinou... Dojemné komediální drama o přátelství a víře, které dokáží překonat strasti při hledání vlastního otce i sama sebe. Velikost těla rozhodně neznačí velikost duše! (31.03.2012)

,,Z GULÍ MÁM SUŠENÉ SLIVKY!“ ,,A JA Z NICH MÁM HROZIENKA.“ __ Pred XY rokmi som zo ,,Simona Bircha“ videl náhodne iba poslednú tretinu a v mysli mi samozrejme utkvel záver v autobuse, ktorý následne dokáže vniesť slzu do oka citlivého diváka. Potom som z neho opäť čosi videl, ale kompletne až teraz, preto hodnotím s plnou objektívnosťou. Nejde vyslovene o citové vydieranie, ani o vypočítavý kalkul, čo sa najmä podpisuje na konečnom hodnotení. Skôr sa mi nepáčilo prílišné tlačenie na kresťanský podtón, cez ktorý vníma Simon svoje predurčenie a skutočnosť, že dospelí sa v prítomnosti vzrastovo maličkého Simona často tvária detinsky. V postave Olivera Platta vidím citovo vyrovnanú a sympatickú osobu , narozdiel od Jima Carreyho v asi najzbytočnejšej úlohe svojej kariéry. (1734. hodnotenie, 99. komentár k filmu) (20.04.2020)

Příběh prťavýho kluka, kterej byl větší, než všichni ostatní. Hned v první scéně se dozvíme, jak to s titulním Simonem Birchem dopadne. Pak už jde jen o to, jak se to rejžovi povedlo odvyprávět. Celkem jo. Po dlouhý době jsem viděl drama, které dokáže chytnout u srdce. Drama u kterého diváka mrzí, že to nedopadlo trochu líp, protože si všechny postavy oblíbil. Sice mě závěr připadal trochu manipulativní, ale celkem jsem to zbaštil. Titulní dvojice dětských herců hraje slušně (pořád jsem si řikal, odkud toho Josepha Mazzella znám a pak mě to došlo: v devadesátým třetím pobíhal po Jurským parku), Oliver Platt, David Strathairn a Ashley Juddová jsou jedním slovem skvělí! Režisér Mark Steven Johnson ukázal že umí, škoda, že od té doby točí samý kraviny. (25.10.2010)

A tak, čtyři hvězdičky, to je přeci moc! Bylo to určitě pěkné, potěšila pidirole J. Carreyho, nicméně emoce z toho kapaly už od začátku, stejně jako od začátku bylo jasné, jak to dopadne (myslím tím úvodní scénu filmu). Jinak ještě rychle odbočím, zde se ani nemusím pozastavovat nad tím, jak byla zpracována literární předloha - já to tak nepoznala, že mě to ani neuráží. A souhlasím s komentářem tricky, naprosto. (28.11.2009)

Vykuchaná Modlitba za Owena Meanyho. Mělo to všechno, co má i kniha, až na to, že byla řádně osekaná až z ní zbylo jen několik úvodních kapitol a narychlo spíchnutý konec, který dopadl podobně jako v knize, avšak o mnoho let dříve. Na navození typické Irvingovské atmosféry to stačí, na uspokojení skalního čtenáře nikoliv, (27.12.2013)