Frekvence

Pokud přijmete základní dějový prvek, že se někdo vysílačkou dovolal pomocí polární záře (!) do budouscnosti, na kterém celý příběh stojí můžete si celý film opravdu užít, protože autor scénáře z toho vytěžil opravdu co se dalo a udělal z Frekvence velice napínavou záležitost s několika dějovými zvraty. Jen je škoda toho happyendu, chtělo by to nějaké poučení, že by jsme se neměli snažit měnit svou minulost a ono se jim to všechno podaří vychytat (kdyby to alespoň bylo přes nějakou oběť). (20.02.2005)

POMO tu v komentu píše: ,,žádná velká herecká hvězda'' s čímž zásadně nesouhlasím. Caviezel podle mne hvězdou je a pořádnou. Mám na něj spadeno (v pozitivním slova smyslu) od doby kdy v Tenké červené dělal saniťáka a tahal postřelené mariňáky z bojiště na pláž Quadalcanalu. Filmy o cestování časem, nebo časových rovinách mám rád. Vždy mně bavilo coby bylo kdyby... Osobně bych bral vinou bouře spojit se alespoň vysílačkou se svým tátou, který odešel moc brzy a kterému jsem lecos nestihl říci. Snad proto tento film u mne zabodoval více než je zdrávo :-). Dávám 4 kmitočty. * * * * (16.03.2014)

Slavný Ray Bradbury ve své povídce "Burácení hromu" (doporučuji, skvělá věc) popisuje, jak turista z budoucnosti na jedné z výprav pravěkem, pořádané cestovní agenturou, vyšlápně jedním krokem z přísně vymezené zóny, omylem zašlápne pravěkého motýlka a nechtíc tak způsobí sled fatálních změn v událostech příštích. Zatímco Bradbury v problému ´časového paradoxu´ ctil i sebemenší organismus, aby jeho dílo mělo aspoň malinkatý nádech logiky, tvůrci Frekvence se s nějakou logikou neobtěžují vůbec. Stačí jedna vysílačka a míšení přítomnosti s minulostí, za asistence náhle se zhmotňujících předmětů a nápisů na stole, může začít. Dokonce i na oživlou mrtvolu dojde, no zkrátka srandy kopec. Tady jdou veškeré scifistické poučky o ´časovém paradoxu´a následném narušení časoprostoru stranou. Just fun. Jsou to příjemně strávené dvě hodinky, ale člověk by si u toho ukroutil hlavu :o) (09.07.2006)

Na tenhle film jsem narazila v televizi jen náhodou a nepřepnula jsem dál už jen kvůli Dennisovi Quaidovi, kterého jsem si zamilovala z několila jeho předchozích filmů. A musím přiznat, že ačkoliv si na sci-fi tolik nepotrpím, tohle je jeden z nepromyslenějších sci-fi dramat, jaké jsem kdy viděla a asi nejlepší film, ve kterém se využil nápad cestování v čase. Už od začátku mě chytla jedna věc, která bohužel řadě ostatních filmů se stejnou tématikou uniká: pokud necháte v minulosti přežít někoho, kdo měl zemřít, neovlivníte budoucnost jen tak, že ta postava bude najednou žít o něco déle. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že tahle postavička bude chodit na místa, kde nikdy neměla být, a mluvit s lidmi, se kterými nikdy mluvit neměla, změní se vše. A vy třeba najednou zjistíte, že počet vražd spáchaných jedním kriminálníkem se díky tomu vyšplhal na dvojnásobek. Ke špičkovému scénáři si pak připočtěte ještě nenápadnou, ale brilatní režii a dva skvělé herecké výkony. Nebýt závěrečného, až vykonstruovaného a neuvěřitelného, happyendu, bylo by na pět hvězdiček. Edit 15. května 2007 Přihazuji pátou hvězdičku, protože jsem tenhle film viděla už třikrát a pořád mě stejně baví. (13.08.2006)

....je jeden z těch mála případů, kdy naprosto NIC neočekáváte a dostane se vám toho překvapivě DOST. Za " málo peněz hodně muziky " aneb, když se sejde neotřelý scénář, citlivé herecké výkony, ničím nerušící volně plynoucí režie.... Vypadá to hodně jednoduše, ale kolika snímkům se toto podaří ?! Škoda toho ( již mnohými zmiňovanému ) " americkému " ZÁVĚRU který, to co se zde dařilo tvůrcům 2/3 snímku budovat, pohřbívá kamsi do.... :o( Jak píší uživ. POMO či Douglas OTEVŘENĚJŠÍ, PESIMIČTĚJŠÍ, TEMNĚJŠÍ konec a neměl bych větších námitek. Přesto, ( pokud ) odhodíte stranou logiku a nebudete se rýpat v časových paradoxech, vás snímek pohltí svou atmosférou a získá si vás. Alespoň v mém případě tomu tak bylo. 85% (21.10.2010)