Krásné bytosti

Sever opět jede a opět trefa do černého. Tamní režiséři mají pro tyhle dětské sociální dramata cit, je to opět nekompromisně tvrdé, atmosfericky dusné a při jedné zlomové scéně mi bylo vyloženě špatně a úzko. Má to sice dvě hodiny, ale na scéně je neustále co sledovat, rvačky dětských skupin jsou tvrdé a krvavé, ústřední charaktery jsou správně “severské” (bože, ty děcka se tam snad rodí s předurčením k áčkovému a realistickému herectví, jinak fakt netuším, jak je možné v jejich věku podat tenhle výkon…) a není nouze ani o plnohodnotný závěr. Suma sumárum jsem zkrátka ohromen a sázím plnou palbu, jelikož takhle dusné a vizuálně špinavě pochmurné drámo se prostě často nevidí. (27.01.2023)

Čakal som novú Skazenú mládež, no tá sa našťastie nekonala. Miesto toho som dostal citlivo vyrozprávaný príbeh o mladých kamarátoch, ktorí tak nejak... žijú. So všetkým, čo im život dal, ale taktiež o to snaží odobrať. Avšak chvalabohu to nie je len príbeh o bolesti a utrpení, ale taktiež aj o nádeji na lepší zajtrajšok, o chvíľkovom pocitu šťastia, o snahe uniknúť od boľavého života a odtrhnúť sa z okovov. Miestami to možno strácalo moju pozornosť, možno to strácalo na kráse a možno tam sú chvíle, kedy filmu dochádzal dych. Ale taktiež tam bola islandská príroda. Hudba. Mladosť. Citlivosť. Vtip. Moment. Láska. Priateľstvo. Priateľstvo, ktoré bolo silné a krásne. Rovnako ako citlivý a emocionálne inteligentný Addi. A vlastne aj tie ďalšie bytosti. (16.06.2023)

Už som videl viacero islandských filmov, no akosi ma v porovnaní s ostatnou severskou produkciou nezaujali. Toto vyzeralo už podľa popisu skvelo, a podľa hodnotení ešte lepšie. Myslím si, že táto zápletka mala skutočne nadpriemerný potenciál, ale finálny dojem napokon nebol taký ako by som očakával. Nemôžem si pomôcť, ale napriek skvelému príbehu to pôsobilo tak ťažkopádne, až ma to ubíjalo. Islandská filmová aura na mňa pôsobí veľmi zvláštnym dojmom. A pritom mal ten film všetko to, čo by mala kvalitná dráma mať. Ale to spracovanie je proste ... mimo mňa. 2* (26.02.2023)

„PROČ HO TVOJI KAMARÁDI NAPADLI?“…  Co asi tak na Islandu dělá mládež ve volným čase? Nudí se, šikanuje, je šikanována, rve se, kouří, pije, … prostě chová se v návaznosti na to, co se odehrává u nich doma. Sociální drama, který ukazuje, že je to ve všech částech (civilizovanýho) světa stejný. Tady ale vypráví tak nějak o chlapeckých duších a navíc je to říznutý kapkou mysteriózna… ale fakt je kapkou, takže to není žádná píčovina, páč ta kapka dává vyniknout tomu sociálnímu podtextu.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Navštěvuje nás sociálka. Pravidelně... 2.) Sekl jsem s chlastem. Piju jen pivo.  ///  Thx za titule „Lucie Korecká a Anna Kareninová“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (13.01.2023)

Velmi dobré sociální drama z Islandu, pro mě třetí nejsilnější zážitek letošního ročníku KVIFF. Film sleduje skupinku teenagerských sígrů, jejichž neurvalé chování vyplývá z neutěšených rodinných poměrů, přesto u nich občas problesknou záchvěvy lidskosti a dobroty. Relativně povědomé dějové zákruty filmů o problematických mladých lidem jsou v Krásných bytostech ozvláštněny ezo motivem, který filmu dodává jedinečnou atmosféru. A také je s jeho pomocí schopně budován dost nepříjemný pocit očekávání nějaké nevyhnutelné katastrofy, k níž dění pravděpodobně dospěje, v závěrečné třetině jsem kvůli tomu byl jak na trní. Koncovka pak v tomhle ohledu vlastně překvapí a nabídne katarzi jiného typu, než jsem si myslel. (56th KVIFF) (10.07.2022)