Podivné vyšetřování

Je to sice trochu levicove zamerene, ale to vubec nevadi. Hlavni antihrdina je v pozici, ktera mu dovoluje pouzivat veskerou moc systemu a film diky jeho nedotknutelnosti pusobi az orwellovskym dojmem. Nektere sceny jsou absurditou jeho chovani az komicke, kdyz verejne priznava svou vinu kolemjdoucim a nuti je ohlasit ho na policii, pricemz jim pak da najevo svou hodnost a oni ho nedovedou osocit. Chova se jako ultimatni troll. Hodne se mi libily sceny s jeho perverzni holkou. Byla fakt sexy, ale hrozna krava. Hlavne to ale bylo skvele zahrane. Pro me neznamy hlavni herec vystrihl toho "malyho Napoleona" perfektne. Fakt jsem mu fandil. A Morricone mel tentokrat taky dobrej den. (18.09.2014)

Měl jsem pocit, jako bych seděl na nepohodlné židli, ruce svázané za zády a přede mnou se výhružně nakládal režisér v pozici vyšetřovatele a řval na mě: "Tak co, pochopil jsi konečně můj umělecký záměr? Je ti opravdu všechno jasné? Nebo ti to mám, ty tupče, ještě jednou opakovat?" Problémem snímku není obsazení ani námět, ale to, že je přepálený. Volonté záměrně přehrává, až to bolí, působí výrazně nepřirozeně, jako v grotesce. Tahle kritika systému mohla výborně fungovat, pokud by se zahrála civilně, pouze s jemnou nadsázkou, kdyby diváka znejisťovala a uváděla ve zmatek, kdyby všechno neodhalovala okamžitě. Tady jsem měl místy pocit, jako by místo hudby zazněla cirkulárka. Podivné vyšetřování na mě působí tak, že to mohl být perfektní biják, kdyby na více místech ubral. Celkový dojem: 45 %. (23.10.2018)

Podivné? Ale kdeže... Bylo to ulítlé, režisér byl nejspíš pěkně zkouřenej a měl pořádnou pifku na italské papaláše. Velmi mě oslovil satirický a současně kritický pohled na státní úředníky opojené mocí, které už prakticky nic nemůže ohrozit, což v tomto snímku výborně personifikoval a ztvárnil Gian Maria Volonte. Když nejdřív začal sám sebe vyšetřovat a později se udávat, byl příliš vysoko, než aby mu to někdo věřil nebo ho nechal padnout. Nakonec to připomínalo výlet za hranice nejbizarnějšího absurdistánu.... (19.11.2010)

Primárne nejde o zločin a jeho vyšetrovanie, i keď by sa to tak na prvý pohľad zdalo. Ide o neúprosnú spoločenskopolitickú kritiku systému, kde mocní možu vśetko a v podstate s aroganciou sledujú samých seba, kam až možu zájsť. Petri si zvolil rozmanitý štýl, mieša satiru, drámu, psychológiu. Do hlavnej úlohy obsadil Volontého, geniálneho chameleóna, ktorý uchvátil celý film svojim meniacim sa výrazom tváre a spolu s ústrednou myšlienkou je ozdobou filmu. Nemenej významnou je aj Morriconeho hudba. (24.07.2017)

Zajímavý film z Italského prostředí, námět dobrý, mafiánské pozadí, politické a mocenské rouhání. Mnohdy mi vadily dlouhé scény, které byly poněkud nudné, ani snaha o detail mě příliš nenadchla. Nicméně oceňuji pojetí filmu jako celku, že jsou vidět veškeré neduhy společnosti a pokud máte trošku moc, zametete pod koberec i vraždu. (30.07.2015)