Děti Nagana

Stačilo by napsat, že je to příjemný film pro děti a mládež. Už to vypadalo, že přes skvělou tradici se u nás takové filmy přestaly točit. Jedním z důvodů může být i to, co ukazuje i tento snímek, tedy problém s dětskými herci. Zkrátka chybí režiséři, kteří by dokázali kvalitně s neherci pracovat, tedy přesněji vůbec pracovat s herci. Obsazení dospělých rolí není nikterak špatné, v roli maminky je ta lepší z Issových, v roli dědečka horší z Brousků. Že špatně zahraje Hašek, to se dalo předpokládat. U Brouska je to trošku větší ostuda, ale vzhledem k tomu, že takto afektovaně se v jiných rolích neprojevuje, přičítám to na vrub Pánka. Z dětských herců stojí za zmínku pouze pokračovatel Holého a Kotka Brenton, který je přirozený a naprosto uvěřitelný. Z uctivé vzdálenosti mu na záda dýchá Johana Racková, ostatní dětští herci nepředvádí nic zajímavého. (12.12.2023)

Strašná nuda. To je na úrovni nějakého nadšeného amatéra, který si po odpoledne plní svůj režisérský sen doma v garáži. Zachraňuje to akorát pořádná dávka nostalgie. Taky jsem stál v bráně s kšiltovkou místo lapačky a jako jeden z mála jsem neměl Lion hokejku ale Bohemia, protože byla jediná černá. No a za ten výlet do mé osobní historie dávám 2* ale jinak se na to nedalo koukat. A ten závěr s Haškem byl vyloženě trapnej (22.05.2023)

Kdybych měl označit nejhezčí období v životě řeknu devadesátky. Nevinné a plné úžasů, jak dobrodružných, filmových, sportovních. Už je to celkem dlouho, a tak můžou dnešní pokročilí třicátníci melancholicky polemizovat o tom, co za úžasy přineslo toto kouzelné období od Sametové revoluce až po dobu těsně před prvními dostupnými mobily. Taktéž jsem ročníkově zařazen do této doby a perfektně souzním s režisérem Pánkem nejen o filmových blockbusterech, které nás zavalili v kinech, taktéž denní rutině častokrát utrápených školních hodin s poznámkami a prověrkami a skvělých odpoledních a podvečerních blbnutích se sportovním náčiním všeho druhu. Film zachycuje období jara a léta 98 roku, kdy se každý chtěl po zlatém Naganu vytáhnout v umu honění se s otřískanou hokejkou o beton za míčkem. Utopil jsem se v mnoha detailech, které mě sem tam i vstříkly slzu do oka aspoň pár momentů. Otec v trenclích požírající křupky u lahváče, klasický blonďatý tarzan v modrém plášti jako školník, vyhrožující čítelka se znalostí místa zaměstnání rodičů žáka, věčný ohryzek v lavici, pogy, tamagoči, hokejové kartičky, které dosud pečlivě ochraňuji, í-ej-sports-ci-ne-gejm paření, kdo nehrál FIFU či NHL jakoby nežil, kšiltovka lapačka.. každej, co to prožil tohle dokáže a dokázal by ještě mrdu zážitků přidat typických pro tento věk, jenže bychom tu byli stráášně dlouho..ale jen v rychlosti otec mě tenkrát křečovitě držel u televize až to bolelo, říkal, že sem jeho štěstí a dáme góla. Dali sme to bylo řevu, že málem urval lustr ze stropu a blbnutí s hokejkou a kšiltovkou jsem od fandy Floridy Panthers a Johna Vanbiesbroucka z nedělním ranním shrnutí výsledků NHL přetavil ve vítězství ve florbalové lize mé pozdější střední školy..  Děkuji a přeji další emoční zážitky na filmovém poli pane Pánek. 80%  + za písničku Heroes, proč protože to byla v roce 98 společně s Puffem Daddym hitovka z Godzilly, na kterou jsem !MUSEL! za účasti akutních neštovic. :) (22.05.2023)

Ze všech těch primáckých filmů, co se točí jako za největšího rozmachu fordismu, konečně přiletěla až nezvykle milá česká záležitost, co se sice tváří primárně jako rodinný film s dětskými protagonisty, každého milovníka národního sportu ale vrátí do těch dětských let, kdy taky střílel tenisákem o garáž. Do toho povolal Dan Pánek do služby Hynka Čermáka, co si střihl snad tu nejsympatičtější roli. Svoje mouchy Děti Nagana mají, mají jich dost, ale jsem schopen tentokrát odpouštět. [viděno na Netflixu 22.10.2023] (23.10.2023)

25 let od Nagana jsem já osobně oslavil v Praze, kdy jsem měl možnost vidět legendy českého i slovenského hokeje v O2 aréně v podařeném exhibičním zápase. Na děti Nagana jsem původně chtěl jít do kina, ale nějak to tehdy nevyšlo, tak jsem si počkal na Netflix. Takhle krásně jsem si na dětská léta pěkně dlouho nezavzpomínal - v době tohoto největšího úspěchu českého hokeje jsem měl 8 let a celý turnaj jsem tehdy nadšeně s otcem prožíval, do toho jsem snad v každé volné chvíli chodil hrát hokej ven a dělal většinu věcí, co jsem v tomto filmu viděl - hrál si na Haška či jiné hráče, byl jsem nadšený, když jsem dostal svou první brankářskou hokejku, kšiltka jako lapačka, míček vystřelený nekdě za plot, do auta nebo okna - to byl ten správný průser. V rámci možnosti se z tohoto filmu podařilo dle mě vytřískat asi maxium, takže za mě spokojenost. Škoda, že dnešní děti tohle ve volném čase nezažívají, protože ty top vzpomínky, které mám v sobě díky tomuto filmu zase na chvíli ožily a za to jsem rád především...80%. (15.05.2023)