Děti Nagana

Tenhle styl vyprávění je pro Čechy nezvyklý. Parta outsiderů jde za svým snem a díky týmovosti a nadšeni si zkusí splnit sny. Tohle člověk zná spíš z US filmů. Současně je tu dost věcí zas typicky českých, přesněji 90s českých. Docela věřím, že to bylo psané podle vlastního dětství autora někde na malém městě. Řekl bych, že film trvá o něco déle, než je potřeba (místo 100 bych radši viděl tak 80). Což souvisí s tím, že se tu nakousne hodně linií (zejména vztahy v rodinách hlavních hrdinů). Některé se rozjedou víc, některé (ta holka) zase relativně málo. Určitě bych pochválil kameru a střih, i té hře na plácku to dává slušnou dynamiku. (22.02.2023)

nostalgická sportovně rodinná feel good komedie, která sice nepřináší nic revolučního, nicméně ty čtyři jí dám čistě proto, že v té době (byť jsem byl o trochu starší) jsem zažíval podobné věci a hezky sem si tak zavzpomínal na doby, které jsme jako děti trávili neustále venku a mastili "hokej" mnohdy až do tmy. Na Dětech Nagana je vidět, že si Dan Pánek procházel něčím podobným, moc dobře zná svojí cílovku a tu atmosféru trefil naprosto přesně. Ne všechno je tu sice úplně perfektní, ale to pověstné srdíčko, které tenhle film rozhodně má, dokáže v pohodě vyvážit některé nedostatky...70% (13.05.2023)

Pásky z Nagana meets Bylo nás pět (plus goalie). Pokud u Toma Brentona (Dom) identifikujete, že si listuje ve své sbírce Skoreček ze sezóny 89-90 (které byly okolo r. 1998 opravdu affordable), rozeznáte dobový rozdíl fotečky Dominika Haška v modrém dresu s býkem a dvěma šavlemi od fotečky Dominika Haška v bílém či černém dresu s býčí hlavou, pokud jste někdy proměnili právě dodělanou klenutou chodbu v prostor pro samostatné nájezdy s prodlouženou bruslící plochou, pokud jste někdy měli šitové plastové domácí minihokejky tak omlácené, že se na čepeli rozesral plast, pokud jste se s nejlepším kámošem pohádali o to, kdo bude hrát za fiktivní tým "Aliens" (btw Alien 1 běžel na Nově těsně před čtvrtfem s USA, takže slušná night of palpations), pokud jste někdy více než 20 minut uvažovali nad trejdem zánovní kartičky Gartha Snowa, opatřené speciálním barvoměnným layerem či závodili, kdo první splaší nejnovší Viktorky (kartičky NHL, které pravidelně nově vycházely jako první), pokud jste znali celou soupisku loserů z Boston Bruins (poslední tým tabulky NHL 96-97) či byli schopni hodiny diskutovat o tom, zdali je lepší Tom Barrasso, nebo Andy Moog..... pak jsou 'Děti z Nagana' přesně film pro vás, relativně bez ohledu na kvalitu. Pro ostatní normální lidi je to jen další pohodový letní snímeček mezi večeří a prcáním. (12.05.2023)

Bohužel film, který balancuje na poli několika subžánrů, ale neví čím chce přesně být. Filmem o dospívání v devadesátkách? Nebo filmem o naplňování svých snů? O první lásce? Či hledání sebe sama a své role v nově vzniklé rodině? To všechno tam naleznete, ale nic z toho nemá dostatek času pro detailnější probrání či rozebrání. Jde cítit, že režisér trávil své dětství v devadesátkách, protože řady detailů odpovídají tomu, jak jsem i já toto dětství prožíval (pogy, tomagotchi). Bohužel ale pro výše řečené nemohu udělit alespoň ty tři hvězdy. 55% (14.05.2023)

Lapačka z kšiltovky, betony z molitanu, tyčky z pet láhví, ošuntělé hokejky, tenisák a jde se na věc. Hádání se kdo je jaký hokejista, kdo půjde hledat kotouč, do toho moncle a odřeniny ale hlavně nezapomínat na školu. Tohle není žádné mistrovské dílo, o tom netřeba debatovat. Je to ale krásný návrat do dětství. Tohle jsem prostě já v době Nagana. Jako bych se v tom filmu viděl. Věřím, že přesně o tohle Pánkovi šlo. Připomenout moji generaci tyhle úžasné a nevinné časy, kdy jediná naše strast byla, jestli náhodou nedostanem bůra z matiky a hlavně aby naši vyhráli zlato. Kdo tu dobu jako dítě zažil a koukal na hokej, tak se mu to musí trefit do noty. Víc to analyzovat nepotřebuji. (14.05.2023)