Dům hrůzy

Vyvražďovací odpad, ktorý vrele a od srdca neodporúčam. Film v nás evokuje otázky: Je dom strašidelný? Je prekliaty? Alebo ide o obyčajnú vraždu? Je to len hra? Prečo sú pozvaní práve títo ľudia? Komu robí dobre točiť takéto filmy? Keď odhliadneme od absencie myšlienky, či (ako sme už zvyknutí) nelogickosti správania sa postáv (prečo tam všade vôbec liezli?) zostáva len samoúčelné násilie. (20.04.2004)

V roce 1999 vyšly dva typově podobné horory. Prvním z nich byl velkolepější De Bontův “The Haunting”, a jak to v Hollywoodu bývá, konkurence opisovala a Warneři vyprodukovali ve stejném roce remake snímku “House of Haunted Hill” z roku 1959. Haunting dostal v české distribuci název “Zámek hrůzy”, zatímco tenhle snímek “Dům hrůzy”. Oba byly kritikou strhány a ani jeden z nich nedokázal komerčně uspět. První třetina filmu je slušná, jak atmosférou, tak zajímavými a tajemnými postavami, druhá třetina poodkryje karty a nabídne několik twistů a poslední třetina, speciálně tedy závěr a ta divná CGI mlha to pošle celé do háje. Geoffrey Rush nakonec takový zmrd nebyl… 2* (24.10.2023)

Předně: od snímku jsem toho moc nečekal. Když se tedy následně mé očekávání naplnilo, tak mě to vlastně ani nemrzelo. Na filmu mě zaujalo: pár příjemně propracovaných detailů, některé dobře natočené sekvence, (povětšina) zajímavých interiérů domu (nikoli exteriéry) a k zahození nebyla ani cover-verze skladby „Sweet Dreams (Are Made Of This)“, kterou nám (místo Annie Lennox) tentokrát nazpíval Marilyn Manson. To, v čem film značně ztrácí jsou především: podprůměrné herecké výkony, nijak výjimečný scénář, závěr filmu, kde jakékoliv a jakkoliv udržované napětí přechází v nudu etc. Shrnuto a podtrženo: pokud chcete vidět kvalitní horor, pak na DŮM HRŮZY nekoukejte. Pokud však chcete vidět nenáročný „klasický béčkový horor“, pak DŮM HRŮZY není (zas tak) špatnou volbou. (16.09.2003)

Nadpřirozená whodunitka (whatdunitka?) ze strašidelného domu, která přináší všechny plusy i mínusy devadesátek. Nejdřív tedy plusy: Stálo to dost peněz a je to na tom vidět. Kulisy jsou naprosto luxusní, praktické efekty jsou naprosto luxusní, Jeffrey Combs je maximálně znepokojivý a Geoffrey Rush maximálně charismatický. Je to napínavé, vtipné, má to pár originálních vražd, fajn zvraty, dobrou hudbu a sexy Famke Janssen. Mínusy: Fetiš na technologie poplatné době (internet, ruční videokamery, mobily) a divné horské dráhy. CGI není úplně hnusné, ale pořád je to devadesátkové CGI. Chris Kattan má pár dobrých hlášek, ale při balancování mezi tím být oukej a být otravný, je to pořád Chris Kattan. Toporný Peter Gallagher. A vlastně zbytek osazenstva, který se snaží být hrozně cool, ale hrozně se mu to nedaří. Finále na ránu. Výsledek: Člověk se cítí trochu provinile, že se mu to líbilo. Ale ne dost, aby si to nepustil víckrát. (28.01.2017)

Tenhle film se povedl daleko lépe než jsem čekal. Myslel jsem si, že to bude nějaký trapný remake, kde veškerá atmosféra a nápady budou nahrazeny krví a vnitřnostmi, ale byl jsem příjemně překvapen. Krev, vnitřnosti a nechutnosti sice přítomny byly, ale docela vkusně a v normě. Příběh byl částečně inspirován starým Domem na prokletém vrchu, ale hodně toho bylo přidáno. Nejvýrazněji byla zesílena funkce nadpřirozena, duchů uvnitř domu hrůzy, ten nápad se sanatoriem se mi hodně líbil. Postava Stevena Price mi byla hodně sympatická, hlavně se mi líbila i fyzická podobnost s Vincentem Pricem, který tu samou postavu hrál v původním filmu. Jeho žena byla taky super a jejich vzájemné černohumorové špičkování mě bavilo ještě víc než ve starém Haunted Hillu. Celkově u mě původní verze asi pořád vede, hlavně proto, že byla maličko mrazivější, ale tahle nová je pro mě kvalitně odvedený, příjemný horor, na který se rád podívám někdy znovu. (21.01.2009)