Nejdelší den

6. června 1944. Datum, ze kterého je hned jasné, o co tu půjde. Nejdelší den je z té staré válečné gardy s jakou se dnes již nemáte šanci setkat. V současnosti vládnou třepotající se vlajky, roztřesená kamera a sáhodlouhé patriotské proslovy k mužstvu a nejlépe ještě za burácející hudby k tomu. Zde je vše takřka přesně naopak. Během akce téměř žádné kecy či hudba, proslovy jsou ve stylu buďto "jdeme dál nebo tu chcípneme" či těch motivačních v jedno až dvouvětném provedení. Němci tu neslouží pouze jako potrava pro kulomety spojenců. Bitvy jsou monumentální a přitom přehledné i navzdory tomu, že na scéně je mnohdy několik desítek (ne-li rovnou stovek) komparzistů a pohybujeme se asi tak na šesti místech dění. Vždy totiž přesně víme kde jsme, s kým tam jsme a co jde. Což je udivující o to více, že každou z částí natáčel jiný režisér. A propo... Nevěřil bych, že tolik hereckých hvězd a tak široce zevrubný, skoro až dokumentární, rozsah je možné na poli tří hodin ukočírovat s takovým přehledem. Navíc v tempu jaké zde je... Ve šlépějích Nejdelšího dne se pokoušel vydat o patnáct let později Richard Attenborough se svým Příliš vzdáleným mostem pojednávajícím o operaci Market Garden. Přes jeho nespornou kvalitu se to stejně rozsypalo spíše na samostatné scény, než aby to fungovalo jako jeden celek. Tedy přesný opak co se podařilo u unikátního Nejdelšího dne. Závěrem si dovolím parafrázovat Cimrmana : Kam se hrabe Ryan, to se nedá srovnat. (07.02.2008)

K legiím bezvýhradných obdivovatelů tohoto díla se nepřipojím. Ano, připouštím, velkoprodukce je makačka a tady se to nezpackalo. Ale nic víc. --- Kladu si i otázku stran věcné přesnosti. Nejsem fanda do militarií, ale četl jsem, že nasazení spojeneckého letectva bylo tak intenzivní, že Němci se o přesuny za denního světla vůbec nemohli pokoušet. A že posily Němcům nedošly protože Hitler hajal a nikdo ho nechtěl budit, to je určitě legenda. (04.08.2015)

Tento starší kousek se ve třech hodinách zabývá většinou dění kolem invaze v den D – osobnostmi, instruktážemi, propojením s odbojem, akcemi kluzáků na mostech, pargány, vyloděním na plážích, diverzními akcemi a samozřejmě pohledy do německého tábora. Výborná technika, masovost, přesnost a podobnost osobností. Ostatní ale dnes působí obzvlášť komicky. Ať už to jsou dialogy, bojové scény (scéna s Ruperty) a němečtí vojáci vypadají, že neumí do pěti napočítat a ženská jednoho prakticky zvládne holýma rukama. Úplně nejvíc mě dojalo vzájemné míjení těch dvou znepřátelených jednotek kolem zídky. Některé věci si prostě mohli odpustit. John Wayne, Henry Fonda, Paul Anka, Sean Connery? Nezájem. Kvůli první půlce filmu bych to přirovnal k sovětským propagandistickým flákům jako Sokolovo. Tady to aspoň není politické. Ale druhá půlka je o hodně lepší, jako bych sledoval úplně jiný film. Jsem v rozpacích. (28.08.2011)

Skutočne dlhý - až natoľko, že som si miestami takmer nevedel spomenúť, ako začínal. Film bombarduje diváka menami a časovými údajmi kadenciou guľometu, čo je paradoxne dobre, pretože i keď sa v tom miestami môže strácať, k menám si a) ľahko priradí výrazné tváre a za b) je to svojou audiovizualizovanou faktografickou výpovednou hodnotou prosto lepšie než hocktorý výukový program alebo hodina dejepisu. A zábavnejšie. Rozpočet je obdobne veľkorysý ako dĺžka a koprodukcia (neviem, z akého titulu tu figuruje len USA), kde Američanov hrajú Američania, Francúzov Francúzi, Britov Briti, Írov Íri a Nemcov Nemci, takže nás nerušia žiadne podivné prízvuky ani preložené piesne a pod. (platí samozrejme len pre orig. znenie). Pridanou hodnotou je obsadenie, v ktorom sa na jednom mieste stretávajú mená ako John Wayne, Robert Mitchum, Henry Fonda, Sean Connery, Bourvil, Robert Wagner a ďalší. Pre každého, kto chce vedieť, ako to skutočne vyzeralo na pláži Omaha (a nielen tam) povinnosť. 85% P.S.: Ani sa nedivím, že si Spielberg ukradol (ne)jednu scénu do Saving Private Ryan. (13.07.2014)

Film vznikl počátkem 60. let a představuje v tom dobrém i zlém zrcadlo válečného žánru v americké kinematografii 50. let a vlastně i tvoří pro danou dekádu jeho pomyslný vrchol. Je maximálně ambiciózní, má velký rozpočet a dokáže vytvořit velkolepou podívanou plnou válečné techniky tisíců komparzistů i velkých filmových hvězd své éry. Rozumím vysokým, ba nejvyšším, hodnocením mnoha uživatelů, pro mě ale nikdy nepředstavoval citovou záležitost. Vadilo mi na něm a stále vadí používání humorných momentů, které mají spojeneckým vojákům a důstojníkům získat dodatečné sympatie a bavit publikum. Dobře to vystihl ve svém komentáři uživatel wosho. Je paradoxní, že z filmového hlediska vychází lépe německá strana, protože je zobrazená střízlivěji, bez humorného nadhledu. Ve filmu, který se na jednu stranu snaží o realistické zobrazení grandiozní bitvy, se objevují na straně spojenců dnes bychom řekli "cool" scény, které narušují strukturu filmu a pokouší se o jiný žánr. Ve vypjaté situaci vám tam napochoduje sbor jeptišek a v tu ránu jakobych dostal cepínem ránu mezi oči, v dramatické chvíli vylodění se kamera baví buldokem, který věrně stojí po boku svého důstojníka a nezúčastněně sleduje bitevní vřavu kolem sebe. Můžete se pobavit nešikovností a nepraktičností polního kněze atd. atd. Neupírám snímku několik opravdu vymazlených válečných scén, jako je střetnutí o ouisterhamské kasino nebo souboje o pobřežní pevnůstky či parašutistu uvízlého na kostelní věži, ale film jako celek u mě ani zdaleka na nejvyšší mety nedosáhne. Celkový dojem: 65 %. (12.08.2012)