Que la bête meure
Ucciderò un uomo
Beštia musí zomrieť
This Man Must Die
This Man Must Die
This Man Must Die
Režie:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHudba:
Pierre JansenHrají:
Michel Duchaussoy, Caroline Cellier, Jean Yanne, Anouk Ferjac, Marc Di Napoli, Maurice Pialat, Dominique Zardi, Michel Charrel, Robert Rondo (více)Obsahy(1)
Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho... O tom, co prožívá, si píše deník.
Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.
Brahmsova hudba cituje Kazatele 3:19: „Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí."
(Česká televize)
Recenze (75)
Aj po rokoch stále veľmi účinný thriller o pomste. Zaostrenie hlavne na hlavného hrdinu a jeho zádumčivé vnútorné monológy mi sedeli. Náhoda je sviňa a zrazu máme vraha pred sebou. Beštia v názve filmu je celkom vhodné slovo pre tohto výnimočne nepríjemného hajzla. Divák rovnako ako hlavný hrdina nemá problém stotožniť sa z jeho plánom a priať beštii smrť z celého srdca. Hra na city a polemizovanie o správnosti pomsty sú v tomto filme vedľajšie. 80%. ()
Ako tak pozerám hodnotenia, asi som videl iný film... To, že je film pomalý, nedynamický a postupne gradovaný by bolo OK (také mám práve rád). Ale tá naivita scenáristických barličiek, plná náhod a zjednodušení bola pre mňa priveľká. Film s tak silným námetom musí v divákovi vyvolať apoň nejakú emóciu, u mňa to bol úplný chlad. Práve pri takomto námete neexistuje, že by boli postavy tak jednorozmerné, čiernobiele, niekedy priam telenovelistické...Nezáujem, nuda a gýč, sorry Claude:) ()
Smutně krásné pokoukání.. Příběh muže, který ztratil to nejcennější, svého jediného syna, a nyní na vlastní pěst hledá vraha (resp. řidiče auta) mě vtáhnul od prvních minut.. Neumím a vlastně si ani nechci představovat, jak velká a neúnosná bolest to musí být.. Závěr jsem vytušila, nicméně dostala jsem k němu i jedno překvapení.. No a Claude Chabrol se mi právě zapsal do letošní režisérské tour u ambrona.. ()
Mít já v posteli Caroline Cellier, tak by film dopadl jinak. Precizně vystavěný příběh, v němž se mi nejvíc líbila ta část, kdy Charles začne uskutečňovat svůj plán skrze (doslova) známou televizní tvář. Vůbec netušíte, jak se to může dál vyvíjet, a v průběhu děje nelze příliš předvídat. Atmosféra bretaňského venkova, starý rozlehlý dům, blízkost moře, jachtování a hlavně překrásná Caroline (Caroline se víc odhalí tady), jíž hodnotím jako nejsvůdnější filmovou postavu za poslední hodně dlouhou dobu. Chabrola jsem před pár dny pranýřoval, že se nedá, tak tentokrát spěchám s opravou, někde a někde se dal docela krásně. Jasných pět, a humusáckého nového dabingu České televize, která si to pro jistotu nadabovala už podruhé, si nevšímejte, tohle si zaslouží tu nádhernou francouzštinu. ()
Jeden z těch lepších francouzských nemorálních thrillerů konce šedesátých let plný ironie a slabošství. Claude Chabrol, koncem šedesátých téměř už veterán moderního francouzského filmu, prožívá zlaté časy jako režisér thrillerů. No musím přiznat, že je to zatím jediný film který se mi od tohoto legendárního ale u nás stále z nepochopitelných důvodů těžce dostupného reřiséra podařilo vidět. Film podněcuje diváka aby sám popřemýšlel o povaze dobra a zla, a proto také režisér spíš než na kriminální případ samotný, staví do popředí především samotné lidské chování. Chabrolovi filmy a pachatelé se netajily tím, že šlo vždy v převážné většině o dobře situovaní současníci, žijící v líbivém světském prostředí, kteří tím že se dopustí zločinu, zacházejí pouze o krok dál než ostatní lidé. Prostě jednoduše řečeno : Chabrol ve svých filmech v převážné většině ukazoval násilí lepších lidí, tím se ale moc nelišil třeba od sousedské Itálie zhruba tak ve stejné době 68-71. Nevím jestli se mi ještě někdy v budoucnu podaří vidět nějaký jiný film od tohoto režiséra, abych mohl případně srovnávat. Ale jinak mě snímek docela zaujal, lepší průměr. ()
Reklama