Žiješ jenom dvakrát

Zajímavé spíše na začátku a konci, v samotném středu snímek velmi tápe, až jsem se bál, že mu ještě před finálem dojde dech. Rukopis autora scénáře není znatelný, přesto však závěr velmi připomíná roztodivný svět z Karlíka a továrny na čokoládu, ještě zmocněný vzdálenou kamerou. Žiješ jenom dvakrát má přesto neustále nějaká esa v rukávu a i ty horší scény mají čím překvapit. Nejtrapněji působí nasilné naroubování výcviku a přeměna Bonda v japonce, která působí až směšně nevěrohodně, zvláště, když vidíte výsledek. Celkový dojem však bohatě zachraňuje závěr. Scéna kdy konečně spatříme Dr. Zlouna, pardon, Blofelda je prostě nezapomenutelná, a můžeme jen litovat, že dokonalý Donald Pleasence nedostal více prostoru. (21.01.2008)

Upřímně - tohle mi sedlo líp než Goldfinger a je to první ne-craigovská bondovka, u které jsem chvíli uvažoval o maximálním hodnocení. Vyvážený poměr akce, napětí i humoru, který nesklouzává k samoúčelnému zlehčování, několik scén včetně Bondova výcviku v samuraje bych se nebál označit za vynikající. Především vesmírné scény ovšem až příliš upozorňují na stáří snímku a tempo taky není úplně stoprocentní. Přesto, ze starých bondovek, které jsem měl tu čest vidět, je Žiješ jenom dvakrát nejlepší a je esencí všeho dobrého, díky čemu si agent 007 v Conneryho podání vydobyl slávu, kterou si už nějakých padesát let stále sebevědomě udržuje. 85 % (09.02.2014)

Vedle totální nadsázky, která se v tomhle Bondovi projevuje v poněkud naivním scénáři a samotné stylizaci a vedle první asijské Bond-girl, je tenhle díl výjimečný především v použití hudby. Oproti předchozím, hudebně poněkud strohým Bondovkám, jí tu je podstatně více a při dokreslování děje hraje daleko větší úlohu. Né, že by John Barry ve svých ostatních neměl zajímavé nápady, ale tohle je bezkonkurenčně jeho nejlepší Bondovka a po hudební stránce skutečně asi nejpovedenější ze všech. (02.01.2007)

Nářez, kam se hrabou nový bondovky, u kterých můžete přemýšlet jak chcete, a stejně si připadáte jak Tatar na přednášce Jiřího Pavelky. Je to akční, je to roztomile naivní. Lahůdkový záporák s kocourem v náručí a jinak také starý známý z Dr. Crippen Donald Pleasence. Bondgirl tentokrát exotičtější. (11.02.2013)

Bond 5 Z Conneryho bondovek je tato jedna z těch slabších, avšak stále lepší jako Diamanty jsou věčné nebo "nebondovka" Nikdy neříkej nikdy. Přesto však nedosahuje kvalit jako Thunderball (kterou považuji za 3. nejslabší z Conneryho období) či Goldfinger, Dr. No a From Russia With Love. Na škodu tu trochu je fakt, že 007 je téměř celý film pouze v Japonsku a u vesmírných záběrů je velmi patrný zub času. Pochválit však lze megalomanský plán arcipadoucha Blofelda, který se konečně ukáže v celé své kráse, výbornou hudbu a akční scény, zejména velkolepé finále v kráteru sopky. Potěší rovněž použité záběry s Janem Werichem, kdy můžeme vidět jeho vlasy ve scénách, kde sedí Blofeld v křesle a je zabírán zezadu. Objektivně 4*, ale z úcty k tradici a starému bondovskému feelingu dávám o jednu víc. (27.12.2009)