Žiješ jenom dvakrát

007-5 Snímek, který nelze brát jinak než s hodně velkou dávkou nadsázky. Jenom tak si totiž budete schopni pořádně užít futuristickou základnu v sopce, raketu unášející jiné rakety či třeba hlavní zápornou postavu, která se impozantně objeví v posledním dějství You Only Live Twice. Za zmínku zde rovněž stojí i zasazení do atraktivních reálií Japonska, díky čemuž má James Bond možnost svézt se v automobilech z této země – v tomto případě nádhernou Toyotou 2000GT Roadster. (HBO GO) „James Bond. Allow me to introduce myself. I am Ernst Stavro Blofeld. They told me you were assassinated in Hong Kong.“ (15.02.2021)

Po masivním úspěchu podmořského Thunderballu se Bond definitivně vydal ke hvězdám, a to v přímém i přeneseném slova smyslu. Bondovští tátové Saltzman a Brocolli obměnili pro v pořadí již patý 007 film skoro celý tvůrčí tým – režisérskou sesli zaujal Lewis Gilbert, za kameru se postavil Freddie Young, držitel dvou Oscarů (za Lawrence z Arábie a Doktora Živaga), namísto byvších převážně "západních" lokací se příběh odehrává celý na Dálném východě... Výsledkem je plnokrevný skvost, který jsem jako malý kluk hltal se zatajeným dechem, nechal se unášet skvělou imaginací scénáře a výtečným vizuálním pojetím. Prostě esenciální diváckou manou všech bondovek, kterou se zde podařilo vykondenzovat v až magickou "čupršpiónskou" atmosféru. A magie funguje i po letech. Zmiňovat Conneryho virtuozitu je zbytečné, jen připomenu, jak se do ní začínají vkrádat sebeparodické tendence, které pak rozvedl Roger Moore. Akční scény jsou jedním slovem výtečném, zejména honička ve vrtulnících, podbarvená notoricky známou Bond theme, mě dodnes elektrizuje. Škoda, že střih občas sklouzavá do přílišné monotónnosti (patrné je to zejména v automobilových honičkách) a filmu ubírá na tempu. Lewis Gilbert není tak dobrý stylizátor jako Hamilton nebo Young, zato má pifku na davové scény – a ta v kráteru opravdu stojí za to a v klidu trumfne i obdobnou scénu z jeho pozdější bondovky Špion, který mě miloval. Jedinou hořkou kapkou je fakt, že po natočení páté bondovky se Connery ze série vytratil a vrátil se až po čtyřech letech a jednom Bondovi s Georgem Lazenbym... Jenže pak už to prostě nebylo ono. Zlatá éra conneryovek končí tímhle majstrštykem. (25.11.2004)

"My mrtvoly máme na všechno dost času." Protřepaný a nemíchaný agent 007 nám zemřel, oživnul a ještě se "civilizovaně" vykoupal s Japonkami. Mně se na tom nejvíc líbilo, že ve studený válce USA s CCCP čekala Velká Británie uvážlivě na důkazy o něčí vině a to je proti současnosti výraznej rozdíl. Jinak mě samozřejmě pobavily hračky pana Q, z nichž si zabírám plně vyzbrojenej vrtulník, kterej se vejde do čtyř kufrů. Taky Japonci byli skvělí, když si nedokázali nevšimnout kosmických lodí vylétajících ze sopky. Patrně to v šedesátých letech bylo běžný. Co však nebylo v té době běžný, tak to bylo kreativní vizionářství, který muselo vyrážet divákům dech. Dneska je spíš k smíchu, ale na mě to stále působilo skvěle. (11.04.2018)

Vedle totální nadsázky, která se v tomhle Bondovi projevuje v poněkud naivním scénáři a samotné stylizaci a vedle první asijské Bond-girl, je tenhle díl výjimečný především v použití hudby. Oproti předchozím, hudebně poněkud strohým Bondovkám, jí tu je podstatně více a při dokreslování děje hraje daleko větší úlohu. Né, že by John Barry ve svých ostatních neměl zajímavé nápady, ale tohle je bezkonkurenčně jeho nejlepší Bondovka a po hudební stránce skutečně asi nejpovedenější ze všech. (02.01.2007)

#5 - Youngovi sa Bond začal pomaly vymykať z rúk a výmena na poste režiséra sa podarila. Vesmírna zápletka bola spracovaná nad očakávania a až na niekoľko logicky nedotiahnutých scén (sopku nedokážem tvorcom odpustiť) sa jedná o solídnu časť série. A ešte niečo. Neviem či sa mi to zdá, ale keď ide o nejaký vysokonárokový a rozpočtový film akoby sa to producenti báli nechať aspoň mierne zostrihať, čím občas film stráca. Connery stále vo forme, navyše ako japonský ninja, čo viac si mohol divák priať. Snáď len nenahradenie Lazenbym. 75%. (30.09.2007)