Dny hněvu

S porovnaním z ostatnými Spagetti westernami ide o naozaj šedý priemer ktorý dokáže osloviť zarytých westernových fanúšikov ako som ja iba fajnovým soundtrackom a faktom že v hlavnej úlohe je legendárny westernový herec Lee Van Cleef. Možno vyzniem negatívne ale celkovo s porovnaním ostatných talianskych filmov kde hral Lee Van Cleef je tento slabota pre niekoho sentimentálneho to môže byť zážitok sledovať mladého muža ako sa s úplného dna spoločnosti dostane na vrchol a všetkým ktorý ho ponižovali sa pomstí. Mne osobne to prišlo extrémne naivné.. a dokonca filmu sa to naivity a trápnosti držalo. Na moju smolu som to videl zo slovenským dabingom... inak som to nezohnal.. bolo to hrozné. (15.09.2013)

Gemma a van Cleef tvoří příjemnou dvojci, na kterou se dá koukat. Hudba je u podobných spaghetti westernů stěžejní, a jelikož se Ortolanimu povedla, řadí se tento film mezi ty lepší "špagety". Některé části filmu jsou natočeny na stejných místech jako Pro pár dolarů navíc, takže pohled na připlešatělého staříka s fajfkou vám tuto Leonovku určutě připomene. (20.07.2008)

Aj keď sa to zo začiatku nezdá, je to celkom slušný príbeh. Leoneho vplyv cítiť práve v naratívnej rovine tohto filmu. Všetky iné než Sergiove špageťáky zlyhávajú v oblasti narácie. Vedia zaujať manieristickým štýlom a inými bizardnosťami, ale čo sa týka scenárov a schopnosti režiséra "rozprávať príbeh", je to často bieda. V dňoch hnevu je však pekne štrukturovaná zápletka, precízne vybudovaný dramatický oblúk a iné rozprávačské triky. Štýl je naopak oproti iným špageťákom dosť konzervatívny a miestami mal bližšie ku klasickým westernom ako k talianským hyperbolizovaným napodobeninám. (23.09.2012)

První má opravdová westernovka... Asi v tomto žánru nedokážu rozeznat pravé dílo od čistého průměru, jelikož jsem toho moc nenakoukal a proto je moje hodnocení tak vysoké... Každopádně výborný děj doprovází líbivá melodie od génia Rizeria Ortolaniho, jehož díla se objevila v několika kung-fu filmech, které mě díky tomu přivedli na tento snímek. Všude samý písek, pěsti, koně, nahřáté kolty a akcí nabitý děj, který vám nedovolí odtrhnout oči od obrazu. Z padoušského drsňáka Lee Van Cleefa vyzařuje neuvěřitelné charisma, které dodává postavě nový spád! Moc často se mi to nestává, ale z konce jsem byl odrovnanej a seděl jsem zkoprnělý a čučel na poslední scénu. Jako by poslední vystřelená kulka trefila i mě, neboť jsem měl pocit, že se to týká i mě,. Ano, až tak jsem se zařezal do děje. To svědčí o kvalitách toho filmu (03.06.2015)

Giorni dell'ira anglicky Day of Anger je další z velké řady Spaghetti westernů se kterými se v 60. letech roztrhl pytel. Tenhle především vyniká velice slušnou hudbou (Riz Ortolani) kde zaujme nejvíce chytlavý ústřední motiv. No a samozřejmě Van Cleef který má charisma tak velké že by mohl zabíjet pohledem . Prakticky utáhne celý film sám protože Giuliano Gemma (známý především z telenovel o Angelice) příliš hereckého talentu nepobral a většinu filmu se tváří jako nevinný kuře. Jeho přerod z prosťáčka se kterým každý zametá v bouchače je velice nevěrohodný. Scénář není ničím výjimečným a režisér je typický Talián co okoukal filmy Leoneho a Corbuciho. Přesto jsem se dobře bavil. (02.03.2008)