Obleva

Jsem rád, že se ještě v roce 2022 najde televizní titul ve kterém se tvůrci rozhodli natočit čistokrevně domácí záležitost, v tomto případě v polském provedení ve které se diváci nemusí dívat na zástupy různých homodějů a zběsilých ženštin, které soupeří v tom, která strčí jazyk do krku hlouběji jiné postavě stejného pohlaví. Jsem taktéž rád, že jsem zde nebyl svědkem po vzoru západních sestřiček a bratříčků všeobecně uznávaného koloritu v podobě padesáti odstínů všech různých barev a že jsem zde viděl pouze a jen nádherně vyblitou bělost typickou pro občany slovanského etnika na kterou se každodenně hodiny dívám do mého překrásného zrcadla na můj nedoceněný a překrásný slovanský ksicht. A i když se najdou tací, kteří budou pyskovat, že to není až tak polská záležitost, protože se to odehrává u německých hranic a že to svou ponurostí a způsobem natočení připomíná švédsko-dánské krimi série podobného typu a že je to pod patronací americké streamovací společnosti Hbo Max a že to ten dotyčný viděl s českým dabingem, tak i přesto všechno i když v něčem možná má dotyčný pravdu, tak pro mně zůstává realitou, že jsem při tom obstojně bavil a že jsem v polském Štětíně zažil napínavé lokální vyšetřování vraždy, která už od začátku byla zahalena rouškou tajemství. Hlavní hrdinka tohoto příběhu se jmenuje Zawieja a je příslušnicí místní kriminální jednotky, která nedávno přišla o manžela, který si prý prohnal hlavou kulku. Její charisma je asi o trochu přitažlivější než u její sestřenice Ságy Noren z velice povedeného kriminálního seriálu Most. Ale proti gustu žádný dišputát, protože to, co se líbí mně, neznamená, že se bude líbit i jiným divákům a rozhodně nehodlám vnucovat své názory jako ty jediné a správné jako se to stává v poslední době mně a mým spoluobčanům pod rouškou násilí a případného trestu. Zawieja není tak úplně bez chybičky a i když nemá image postavy, která vylezla z popelnice, tak přece jenom má své mouchy. Jedna z těchto much je její roztomilá a hodná dcera, kterou by si přálo devět z deseti rodičů. Ona se o ní totiž skoro vůbec nestará a dává přednost mrtvým lidem před svou živou dcerou, což je neodpustitelné, ale v rámci příběhu je to ocenitelné, jelikož seriál odsýpá jako hodinky a žádný prodlužovací momenty jsem tam nezaznamenal a to je jeden z důvodů, proč tomu dávám tak vysoké hodnocení. Z dalších důvodů, proč tomu dávám tak vysoké hodnocení je hlavně proto, protože mně tvůrci dokázali solidně zamotat do jakési pavučiny u které si myslíte, že víte jak to je a samozřejmě opak je pravdou a proto mi bylo velice sympatické, když hlavní představitelka vždy, když už se zdá případ vyjasněn začne přemýšlet a vzápětí podotkne větu:Něco mi na to nesedí, něco mi v tom nehraje, myslím si, že je to jinak? Když už jsem tuto frázi slyšel tak po páté, tak už jsem z toho byl fakt jelen a přestal jsem řešit a přestal jsem pátrat a nechal jsem se zvolna unášet překvapivým dějem u kterého jsem byl velice překvapen jeho závěrem a i když zde mnozí světaznalí pisatelé píší, že konec je jaksi taksi klišoidní i když já mám radši výraz křečkoidní, tak já jsem byl se závěrem této polské televizní krimi série nadprůměrně spokojen a proto dávám zasloužených 90%. (20.04.2022) (méně) (více)