Krkonošské pohádky

Himlhergotdonrvetr krucajs element! To je aspoň večerníček! I po letech se na něj s chutí podívám a vždy se pobavím, zasměju hláškám, které ze sebe (nejen) Trautenberk sype (To byl Krakonoš, prašivka! / To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky! / A vydej mu málo z bohatství svýho...že tys to popletla! Nebylo tam vydej mu všechno?! atd.), uklidním se nádhernými kulisami a zpracováním samotným, zabroukám si melodie, jež epizody doprovázejí, a v neposlední řadě se zamyslím nad pravidelnými závěrečnými moudry (Lepší vlastní polínko než ukradený špalek. / Inu to je tak, kdo chce moc, nemívá nic! a další), kterými by se mnoho lidí v dnešním světě mělo řídit. (12.10.2010)

Čím jsem starší, tím víc je mi Trautenberka líto. V každém díle byl dětem sypán do hlaviček metaforicky zpracovaný Vítězný únor, kdy hnusný kapitalista (Trautenberg) čelí a následně podléhá soustředěnému tlaku stran Národní fronty (dělnická třída - Kuba, Anče, zemědělci - sojka, hajnej, pracující inteligence - Krakonoš). Uznávám, že zařazení Krakonoše mezi pracující inteligenci je sporné, možná by to byl spíš zemědělec. Ale zase na druhou stranu, to čarování určitou inteligenci vyžaduje. A podobně jako byl problematický skutečný Únor, i v tomto Večerníčku je buržouství Trautenberkovo problematické, není to žádný drsný kapitalista, vždyť on je v podstatě chudák. Doma si nemůže ani pípnout, aby ho Anče dost nevybíravě neusadilo nějakou peprnou odmluvou. A Krakonoš je taky pěkný ptáček, dobrý je ten díl, jak říká, tak co bych dnes Trautenberkovi provedl... (20.08.2011)

Krakonoš coby noční můra zoufale přežívajícího feudála. Trautenbergovi zbylo už jen něco málo polností, hajný, děvečka a čeledín. Kyselo je moc kyselý a bramboráky málo bramborový. V podstatě se od běžného sedláka odlišuje jen svou obezitou a lepší kazajkou. Celý svůj volný čas tráví přemýšlením, jak by vydělal nějaký ten krejcar navíc. Poctivá práce je opravdu až ten poslední způsob výdělku, takže zbývá nějaký ten šolich. Problém je, že jakmile něco vymyslí, vždycky mu to Krakonoš překazí. O loajalitě služebnictva nemůže být ani řeči, jelikož čeleď tvrdě sympatizuje s vládcem hor. Nebýt toho, že Trautenberg jim platí sociální a zdravotní pojištění, byli by už dávno v Krakonošově zahrádce. Přes všechnu snahu náš šlechtic nedokáže zabránit úpadku svého velkostatku, ztrátě erbu i služebnictva. My si z toho vezměme poučení, že si máme dávat na sousedy opravdu majzla. 100% (10.02.2015)

Zábavné mi přišlo hlavně to, jak František Peterka alias Krakonoš přechází v úvodu hory pouhým jedním krokem a dlouze si potáhne z dýmky. Peripetie s Trautenberkem uznávám za méně vtipné, jelikož mi pan Trautenberk přijde jako typický němčour (či čech?) s obřím pivním mozolem, nevzhlednými kotletami a svými podivnými zálibami škodit jak se nejvíc dá. Ano je to klasika tato pohádková seriálová tvorba, ale jsou tu i lepší takže neshledávám toto dílo natolik geniálním abych si lajzla mu dát plný počet bodů. Jediné co je na tom asi nejlepší je sojka :-). (24.10.2012)

Suverénně nejoblíbenější večerníček! I dneska se na to kdykoliv rád kouknu, především díky Trautenberkovi, kterému jsem tolikrát fandil, aby to konečně tomu sucharskýmu správňákovi Krakonošovi natřel a nikdy to nevyšlo. A řeči, které jsem nedávno četl v tisku o tom, jak je večerníček politicky zahleděný a zaměřený vůči sudetským Němcům, jsou naprosto ubohé... (22.03.2008)