Krkonošské pohádky

Seriál si odlehčenou formou bere na paškál strasti podnikaní v podkrkonoší na sklonku osmnáctého století. Dobová fraška poukazuje na rozrůstající vliv socialismu přicházejícího ze západní Evropy. Ten je patrný zejména ve vzpurném chování zaměstnanců zahraničního investora Trauten Berga. Jeho zaměstnanci (zde pokojská Anna, správce Jakub a hajný, jehož jméno není uvedeno) nemají tolik ideologického zastání, nemají opěrné berly v odborech a v zmíněném učení, v myšlence socialismu, pokouší se tedy alespoň o drobné sabotáže. Kolektivizace je teprve netušenou metou, ačkoliv divák znalý dějin již ví, že to k ní pomalu a jistě směřuje. Zcela výmluvná je například pasáž, kdy svým poškozováním majetku zaměstnavatele v rámci třídního boje donutí jmenovaného k převedení části toho majetku, v tomto případě vejminek, kde budou Anče s Kubou po svatbě (kterou jim bezbranný zaměstnavatel Trauten Berg musí zaplatit do posledního krejcaru) bydlet. Dehonestace kapitalismu je zde patrná už jen pouhým vylíčením podnikatele Trauten Berga jako despotického šovinistického skrblíka, který přehnaně kalkuluje se svými investicemi. Seriálu dominuje tzv. Krakonoš. Zde se vlastně tvůrci už ani nesnažili o nějakou tu personifikaci, jen nám rovnou naservírovali postavu samotného Bedřicha Engelse. Jen s pojetím první i druhé internacionály dělají doslova cavyky a představují ji formou pohádkových metafor. Tu Engels alias Krakonoš přičaruje mlhu, tu krupobití apod. Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil. Ale nyní můžeme společně s tvůrci říct, že ne, že tady se povedlo a bylo to velmi zábavné. Humor shledávám především v tom, že všechny socialistické tendence soudruha Krakonoše končí nikoliv rozvrácením ekonomických aktivit a zájmů investora, nýbrž jen v ztížení výkonu přidělené práce investorových zaměstnanců. Lapidárně řečeno: Vždycky jím tím vymýšlením pičovin jen přidělal práci. -A pak, že je pohádka fikce, ty vole. (04.01.2014)

Hoci som ja šuhaj z pod Tatier, "Krkonošské pohádky" mám celkom rád. A najviac sa mi páči tá od kapely Tři Sestry: „Dřevo štípou Kuba Anče, Hajnej musí hlídat kanče. Pracují protože musí, Trautenberk je hrozně dusí. Vybírá daně strašný a mejtný na cestě prašný. Krakonoš u Hásků leje a pak bleje na koleje. Sežral Kubu je mu nanic, vidí vláček ze Štěpanic. Baron mu z okýnka mává, ožralej je jako kráva. O tom práskaj sojky pestrý, v Jablonečku hrajou Sestry. Než písničky najdou formu u Zemánků laděj formu. Krakonoš hraje rokenrol. Bum bum ratata bum! Všichni tančej kolem rolb. Starej Houba pije rum. Holoubata, sejkory a drogy, všichni jedí a vařej grogy. Ráno je léčí Krakonoš. Projímadlo hor Krkonoš. Anče zlomil Kuby osud ač poctivá byla dosud. Poskytuje Němcům servis "ohne gummi" v Hanka servis. Hajnej nemoh sehnat práci denně sedí v restauraci. S Hankou pije myslivce, v zrcadle vidí kostlivce. Myslivec se totiž zlepšil, to ví i Ronald, ač ho nepil. Zato Hajný, ten se zhoršil, na Rezku se upil, debil. Tři sestry teď vládnou horám, v Buřanech maj hlavní stan. Trautenberk si čich k pohorám, tak zahynul jemnostpán. Krakonoš hraje rokenrol... Bum bum ratata bum!!!“ http://www.youtube.com/watch?v=uK_28TWNSNQ *** (06.04.2013)

Krkonošské pohádky jsou pohádkovou klasikou, ale také jednou velkou jednobrdovkou. Tupý Trautenberk totiž v každém díle nacpe svůj tučný břich či některého ze svých poddaných do Krakonošova, bdělá sojka to vyštěbetá pánovi hor, ten rafinovaně udělá z feudála pitomce a ještě přihodí poučení do života. Nic proti tomu, ale po pár dílech to již zdaleka není tak zábavné, jako když Krakonoš poprvé vytahá Trautenberka za uši. (17.05.2013)

1400 ohodnocení, 500 komentář: Krkonošské pohádky jsou seriálem mého dětství, nejoblíbenější večerníček i nejhezčí televizní pohádkou, na které jsem vyrostl. Každá z postav má svůj charakter, své postoje a samozřejmě ze všech přítomných nejvíce vyniká Trautenberk a samozřejmě Krakonoš - nejlépe zahraný Krakonoš ze všech Krakonošů, co jsem do napsání tohoto komentáře viděl. Kvality tohoto večerníčku zřejmě oceňuji i doceňuji nejen já, ale většina tuzemské společnosti kompletně, když ho jasná i drtivá většina hlasujících občanů zvolila za nejlepší večerníček, který kdy byl na České televizi (konkrétně tehdy na Československé) natočen i odvysílán. 95% (11.03.2013)

Tak jak zahrál pan Ilja Prachař st. legendárního Trautenberka známého jako světoborného vejžírku, tak si myslím že by to nikdo před ním ani po něm nedokázal. Možná jen že na jeho zkušenostech a praktikách dokonce vyrostlo i několik českých podnikatelů či dokonce politiků. Kam se hrabe kreslený kupec a sedlák Krkovička, nebo filmový Pandrhola. Ještě dlouho po této vánoční pohádce mě jako malého, tou svou rolí a jistou vychytralostí, komandírováním, lstivostí a já nevím čím vším nesmírně děsil. Dnes se spíše samozřejmě už zasměji. Klasický, neokoukatelný a všemi oblíbený večerníčkový seriál vždy zakončený nějakým tím Krakonošovým moudrem. František Peterka namaskovaný k nepoznání, byl ale také dobrý, jeho řádné území tedy revír byl kouzelný. Prostě Krakonošovo ničí jiní! A což teprve jeho pohotová špizunk sojka bonzačka, ta byla rovněž skvělá jako informátorka-vyzvědačka že? Tak himl hergot donrvetr krucajs element, Anče,Kubo, Hajnej kde je to jídlo ! (07.02.2007)