Karetní hráč

Celou dobu hrají vrah s policií po internetu pokr o život nevinných obětí. Skoro pokaždé vyhraje vrah a oběť zabije. Načež ji policie najde někde v zapadlých zákoutích Říma. A celou dobu se snaží policie vypátrat odkud že to náš tajemný zlosyn hraje. Když už ke konci filmu vítězoslavně jeden z policajtů zahlásí: "Máme ho, je v Římě !", tak já jenom zírám. Proč jsem tentokrát mistrovi nedal odpad? Snad kvuli stále slušnému castingu hezkých bab. A jinak opravdu nevím... (14.12.2006)

Italský snímek „Karetní hráč“ ukazuje, že i před relativně nedávnou dobou dokázal Dario Argento natočit dobrý film, s napětím, akční, místy docela dobře drsný – ty hřebíky se skutečně povedly – ale stejně tak, jako kdyby prokázal, že ty nejlepší nápady má už za sebou. Přitom by tomuhle filmu stačilo dát jen trochu víc a mohl být skutečně velmi povedený. Více krve a lepší závěr. (09.10.2019)

Z hlediska zobrazeného násilí velmi umírněný Argento, kdy především mučení dívek a amputace částí jejich těla jde mimo kameru. Mrtvoly jsou jako živé, což má na svědomí odborník na speciální efekty, Sergio Stivaletti. Cunningham je zasmušilý a po většinu doby vážný, přesto má jisté sympatie. Nechybí Argentovy oblíbené barvy - žlutá a červená, zejména v bytě inspektorky, než je po zhasnutí vystřídá třetí barva - modrá. I přes délku má film slušné tempo. Nejlepší scéna je objevení hráčova doupěte, své kouzlo má i použití rybářského háku. Kdysi jsem byl spokojenější také proto, že závěr jsem si i po letech kupodivu pamatoval. Hodnocení ponechávám. (17.07.2023)

Dario Argento je neodmysliteľnou súčasťou v rebríčku mojich najobľúbenejších režisérov. Silne ovplyvnil môj filmový vkus predovšetkým svojim triom famóznych snímkov "Phenomena", "Suspiria" a "Inferno". Získal si môj obdiv a rešpekt, ktorý mi nedovolí prvoplánovo kritizovať ani jeho ďalšie filmovové diela. Tento Talian ešte nepatrí do starého železa. Je to režisér a scenárista, na ktorého proste nedám dopustiť. Na rozdiel od niektorých tunajších užívateľov som okúzlený aj jeho neskoršou tvorbou z nového milénia, do ktorej spadá aj titul "Kartový hráč" (Il cartaio) z roku 2004. Nie je to síce taká pecka ako jeho staršie diela, ale moje očakávania maestro Argento splnil. Pre niekoho je to podpriemerný krimi thriller, no pre mňa to je veľmi obstojné talianske retro giallo. *** (15.07.2023)

Tento film som odkladal roky a to kvôli prečítaní obsahu, ktorý ma vobec nezaujal. Ale vedel som, že raz si toto Argentove dielko budem chcieť pozrieť a práve teraz nastal ten správny čas. Ja netvrdím, že je to nejaký zázrak, ale videl som od Argenta toho už veľa a tak u mna sa až o takú tragédiu nejedná. Mne menej ako tento sadli, napríklad taký Vrah prichádza v noci alebo Čierne okuliare. Film celkom v pohode ubieha a aj keď sa vrah dá uhádnuť o dosť skôr, tak film ma dosť svižne tempo a to si vždy cením, žiadna zívačka z mojej strany nehrozila. Ide i o dosť originálny námet a aj keď to pán režisér mohol viac zdramatizovať, tak niektoré sceny mali hustú atmosféru i vypätie. Ako som už napísal, že sa nejedna o Argentov skvost, tak podľa mna sa nejedna ani o prepadák, slabé 3*. (18.07.2023)