Fontána

"Komplexné" - bolo prvé slovo, ktoré ma po pozretí napadlo, nasledované "Geniálne a dokonalé". Film, ktorý prestáva byť čisto iba filmom a stáva sa fascinujúcou poéziou, podobnou Kubrickovej 2001 či Soderberghovmu Solaris a pre hľadanie odpovedí o dôležitosti lásky v živote a zároveň pátraní po jeho význame prináša opojenie obohacujúceho osvietenia skrz meditáciu obrazom a zvukom. Priehrštie nadpozemsky nádherných sekvencií, dokonalá súhra obrazu so zvukom a príbeh prekračujúci so vzrušujúcim mrazením vo vašom vnútri hranice transcedentna. Strih spolu s magickou hudbou taktujú príbeh spočiatku ledva badateľným rytmickým "bubnovaním", ktorému sa čoskoro prispôsobí i búšenie vášho srdca, takže v momente, keď nastane akcelerácia v obrazovom strihu zladená s hudobnou zložkou, vaša myseľ i telo je vťahovaná do "centra diania" mimoriadne silno, čím vo vás vynorené emócie dosahujú nečakane vysokej intenzity a v rytme spomínaného "bubnovania" je do vás doslova pumpovaná enegia- Aronofsky s týmto "podprahovým vnímaním" u diváka pracuje až chirurgicky presne. Neopísateľne silný divácky zážitok a Aronofskeho ďalší masterpiece v jednom. [Toronto, jeseň 2006] (21.10.2006)

Nádherný film, ke kterému jsem se pohříchu dostal až po deseti letech... Úspěšně balancující mezi mainstreamem a artem, mezi rozmáchlou sci-fi a komorním melodramatem. Hudba Clinta Mansella je zase jednou fantastická, vizuál místy hraničí s kýčem, ovšem vzhledem ke snaze vyjádřit se k základním otázkám života je to vlastně adekvátní. Jackman mile překvapil a moje oblíbená Rachel Weisz ne, zahrála standardně skvěle. Co ale z Fontány dělá skutečné mistrovské dílo, je katarzní podání myšlenek, které přesahují standardní "láska všechno přemůže", když ukazují, že nepřemůže, ale že to nevadí. Boj se smrtí nelze vyhrát, ale k blížícímu se konci lze přistoupit i důstojně a s pokorou, což je tím největším vyjádřením lásky k odcházejícímu, jakého člověk může dosáhnout. A jestli film dokáže poutavou formou předat takovou myšlenku, tak už nevím, co bych měl od něj chtít víc. (05.06.2017)

Velké téma ještě nedělá velký film. Fontána mě nechala chladným, podle mě je to docela průhledná a značně povrchní pseudomystická audovizuální žranice - brilantně odvedené řemeslo bez hloubky, tvářící se, že jde o něco víc. Přesně to vyjádřil v první větě své recenze James Berardinelli: "The Fountain is Darren Aronofsky trying to be Stanley Kubrick". P.S. Zbožňování tohoto snímku na čsfd není až tak překvapivé, ale je mi líto, děcka, jsem už asi jinde. (04.03.2007)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $10,144,010║Tržby Celosvetovo $15,978,422▐ Tržby za predaj DVD v USA $8,716,584 //počet predaných kusov 478,732║ Po technickej, hudobnej a hlavne vizuálnej stránke to je nádhera(opojenie), po príbehovej by to chcelo mierne doladiť. /videl v kine: 80%/ (16.09.2007)

O Fontáně mi bylo známo, že se její diváci rozdělují zpravidla do dvou skupin. Na zavilé odpůrce a nekritické nadšence. Sám bych se nicméně nedokázal zařadit ani do jedné z nich. Viděl jsem pouze dobrý film, žádný zázrak, žádný děs. Problémem, který přede mnou vyvstává je – jak srozumitelně formulovat, proč Fontáně nedávám pět hvězdiček ani odpad!, aniž bych přitom vše shrnul do věty „buď příliš hloupé, nebo příliš chytré“. První problém souvisí se žánrovou nevyrovnaností. Na své si přijdou vyznavači akce, romance i metafyziky. Film však primárně není ani o jednom z výše uvedeného, jenže o čem pak vlastně je? Nabízené odpovědi „láska“, „smrt“, „vzpomínky“ jsou pěkné, jsou hlavně jednoduché, jsou však správné? Pakliže ano, nehodlám přistoupit na Aronofského hru, jejíž pravidla jsou vzhledem k prostosti pomyslné výhry příliš komplikovaná, od účasti tedy odrazující. Pakliže ne, existuje tolik možností, o čem všem by Fontána mohla být, že vyvstávají pochyby o jasnosti režisérových záměrů. Nevěřím však, že by si zrovna Aronofsky dovolil natočit úhledně zabalený filozofický blábol a i pokud ano, herci přeci museli vědět v čem a o čem hrají. Či snad klíčovou roli sehráli peníze u Jackmana a láska k příteli u Weiszové? To nyní není podstatné, Fontána již vznikla a vypadá tak, jak vypadá. Což o to, ona nevypadá špatně, i když to nejsou vizuální orgie jako Rekviem za sen, ona se spíš špatně vyjadřuje. Samozřejmě, jde o problém individuální a jak vidno, mnohým řeč Fontány vyhovuje. Kéž by stejný námět zfilmoval nějaký jihokorejský či japonský režisér. Není snadné vynášet nad podobným dílem rozsudky. Třeba je ještě blbější a prázdnější než jak se tváří, třeba ne. Pokud na mě skutečně silně zapůsobila, pak pouze jedinkrát, v okamžiku tak neskrývavě kýčovitém, že již prostě nešlo zůstat zcela chladným (krátce před koncem). 70% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Adrian, Marius, CheGuevara, agathon, Mahalik, Anderas, Soweek, Dan (27.05.2007)