Třetí muž

Vzhľadom na rok vzniku je to vážne dobrý film, ale z dnešného pohľadu už až tak neprekvapí. Predsa len, už sme toho videli dosť. Filmu nemožno uprieť kvality, vyvážený dej i gradáciu, nás iste poteší i dáma z Československa, ale film ma nejako zvlášť neprekvapil, ale ani nesklamal. Asi najviac sa vydaril záver a naháňačka v mestských kanáloch. Trochu ma sralo, že som sa nedozvedel odkiaľ presne tá pani z Československa pochádza, ale nevadí. Tak 20-30 rokov dozadu by som dal plný počet, dnes slabšie štyri. 70%. (22.04.2012)

K Třetímu muži bych měl snad jedinou, avšak poměrně zásadní výtku - a tou je hudební doprovod. Nechat téměř po celou dobu znít v potemnělém filmu-noir - s jinak skvělou atmosférou polorozbořené poválečné Vídně - optimistické kytarové brnkání, které místy připomíná Djanga Reingardta a v jiných chvílích dokonce jakési havajské melodie mi přijde hrozně rušivé, až absurdní - mnohem více by se sem hodily temné smyčce, dramatická orchestrální hudba, či takové ty Hermannovsky mysteriózně znějící melodie, které skládal pro Hitchcocka. Ovšem výběr lokace byl výborný nápad a některé záběry jsou doslova dechberoucí, příběh je skvěle propracovaný a všichni herci (zvláště Welles) se svých rolí zhostili bezchybným způsobem. (10.01.2019)

Tak zdá se, že kopie už je konečně pořádně otitulkovaná a já mohu definitivně zvýšit na pět hvěz. Je to totiž dokonalé. Děj má spád a nedovolí divákovi ani moment nudy. Profláklé citerové téma je skvělé a hezky to odlehčuje. Pán za kamerou udělal nejen krásné obrázky, ale také dosadil pár vtipných scén. A prostředí rozbombardované, do sektorů rozdělené Vídně je působivé samo od sebe. (P100 2007) (03.12.2007)

Vídeň. Město císařů a králů, oper, hotelů a nesplněných přání. Pohaslá hvězda kdysi mocného impéria zadupaná prachem a krví první i druhé války hledá znovu cestu k nebesům. Marně. V rozvalinách městských čtvrtí proplouvají noc co noc zbloudilé stíny postav, hledajíc naději v místech, kde slunce nevychází. Vysoké pouliční lampy nám dávají zprávu o tiché prázdnotě prastarých bulvárů. Těch pustých ulic s dlažebními kostkami kdysi kypících životem s proudy honosných kočárů. Opuštěný Riesenrad v Pratru se pomalu hrdě otáčí v běhu času při hudbě citary. Smutně čeká na své návštěvníky. Nikde žádné děti. Den co den vylézají potemnělé prapory lidských stínů ze sklepů a sutin domovních dvorků plni strachu, že se ve světle nového světa rozplynou. Z poklopů kanalizačních vpustí vystupují z městské stoky do ulic kartony předražených cigaret a ředěné dávky penicilinu. Snad jako příslib lepší budoucnosti a nového začátku. Vždyť morálka je slabostí rozumu, tak proč si hrát na lidství. Člověk musí sám sebe tisíckrát zabít, aby mohl znovu žít. Ještě je brzy opustit skrýše a vystoupit ze stínu. Pustit ven toho naivního zranitelného člověka, žijícího a bláhově milujícího. (20.11.2016)

Úžasný film. Kulisy rozbombardované poválečné Vídně umožnily vytvořit naprosto dokonalou mizanscénu. Slovo kulisy jsem nepoužil náhodou, neboť dobovým územ je stále ještě spíše divadelní práce s herci, přesto je až neuvěřitelné, že více než 60 let stará detektivka svým vyzněním téměř nezestárla. Formálnímu zpracování nelze prakticky nic vytknout, jeho exkluzivitu posiluje navíc dojem autentičnosti, zvyšovaný zakomponováním autentických rodilých mluvčích, homogenní mix angličtiny, němčiny a ruštiny dělá diváckému dojmu dobrou službu. Dobově podmíněné výrazové prostředky (práce se světlem atd.) pak dávají Třetímu muži nádech originálního retra...expresionisticky laděná černobílá kamera, souboj morálky a loajality k příteli, krvavé melodrama, esence filmu noir... (02.04.2012)