Třetí muž

Prijemne me prekvapilo, ze i presto, ze je film 60 let starej, tak je natocenej docela svizne. Pribehove to sice neni nic buhvijak komplikovanyho nebo originalniho, ale jedna se precejen o starej film, takze nejakou tu predvidatelnost mu muzu klidne odpustit. Obzvlast, kdy to je fakt paradne natoceny, ten oskar za kameru je zaslouzenej. Trochu me rozhodila hudba, ona znacne pridava k atmosfere a ozivuje film, na druhou stranu nevim, jestli je nejlepsi napad davat do kriminalky hudbu z Havaje, kdy se clovekovi kazdou chvily vybavi polonahy tanecnice. Co se tyce hercu, ja se hlavne tesil na Wellese, kerej se dostavi az ke konci a moc tu nepobude, ale hraje paradne, akorat je nejak mrtvolne bilej a jeho xicht sviti do dalky. Ostatni herci nicmene za nim nijak nezaostavaj. Takze celkove paradne natocena a zajimava kriminalka s fajnovou atmosferou a to je na 60 let starej film co rict, takze si 4* zaslouzi. (31.07.2009)

Noir filmy jdou zpravidla mimo mě, ale už po pravdě v rámci mojí pravěký diskuze nemám co doplňovat a tak jsem se na to vrhnul. Uchvácen ani v tomto případě nejsem, ale uznávám, že kamera a celková vizuální stylizace je tu podmanivá a dává filmu ucházející look a atmosféru. Jinak lehce nadprůměrná detektivka. Ani já podobně jako tvůrci když to dělali nevím o tom, že psali filmové dějiny, ale vidět se to bez problému dalo.65% (06.05.2024)

Vzhľadom na rok vzniku je to vážne dobrý film, ale z dnešného pohľadu už až tak neprekvapí. Predsa len, už sme toho videli dosť. Filmu nemožno uprieť kvality, vyvážený dej i gradáciu, nás iste poteší i dáma z Československa, ale film ma nejako zvlášť neprekvapil, ale ani nesklamal. Asi najviac sa vydaril záver a naháňačka v mestských kanáloch. Trochu ma sralo, že som sa nedozvedel odkiaľ presne tá pani z Československa pochádza, ale nevadí. Tak 20-30 rokov dozadu by som dal plný počet, dnes slabšie štyri. 70%. (22.04.2012)

Vídeň. Město císařů a králů, oper, hotelů a nesplněných přání. Pohaslá hvězda kdysi mocného impéria zadupaná prachem a krví první i druhé války hledá znovu cestu k nebesům. Marně. V rozvalinách městských čtvrtí proplouvají noc co noc zbloudilé stíny postav, hledajíc naději v místech, kde slunce nevychází. Vysoké pouliční lampy nám dávají zprávu o tiché prázdnotě prastarých bulvárů. Těch pustých ulic s dlažebními kostkami kdysi kypících životem s proudy honosných kočárů. Opuštěný Riesenrad v Pratru se pomalu hrdě otáčí v běhu času při hudbě citary. Smutně čeká na své návštěvníky. Nikde žádné děti. Den co den vylézají potemnělé prapory lidských stínů ze sklepů a sutin domovních dvorků plni strachu, že se ve světle nového světa rozplynou. Z poklopů kanalizačních vpustí vystupují z městské stoky do ulic kartony předražených cigaret a ředěné dávky penicilinu. Snad jako příslib lepší budoucnosti a nového začátku. Vždyť morálka je slabostí rozumu, tak proč si hrát na lidství. Člověk musí sám sebe tisíckrát zabít, aby mohl znovu žít. Ještě je brzy opustit skrýše a vystoupit ze stínu. Pustit ven toho naivního zranitelného člověka, žijícího a bláhově milujícího. (20.11.2016)

Pro námět bych si tenhle film úplně nepustil. Orson zmizí a na scéně se náhodou objeví jeho dlouholetý kámoš. Ten se zamiluje do jeho milenky a jeho milenka hodinu ignorativně mluví jen o tom, jak je utrápená, že Orson zmizel. Jenže ten se pak po hodině filmu náhle objeví a dochází k největšímu zvratu ve filmu. Podstatné na tomto filmu ale je, kde a kdy se odehrává. A to je vlastně i ten důvod, proč jsem film chtěl vidět. Atmosféra poválečné Vídně je neuvěřitelně silná a zajímavá. Kamera výborná, některé záběry až mrazivé. Hudba podkreslená tou řeckou balalajkou vlastně vtipná, ale jelikož se nejedná o nic vysloveně tajuplného, nevadí to. (07.11.2022)