Deník Anne Frankové

Nejdůležitější je deník. To věděli i kluci, když cestovali do pravěku. Já jsem v podstatě nesnášenlivej člověk a jsem zvyklá na svůj klid (jako správně rozmazlenej jedináček :-)) a rozhodně bych nebyla schopna vydržet několik let zavřená se stejnýma lidma, asi by mi přeskočilo. Nebo by mě spíš moji spolubydlící brzo zlikvidovali, protože se mnou není lehký pořízení. A tak Annu a všechny lidi, kteří se museli za války schovávat, obdivuju dvojnásob. Ano, je to opravdu jen jeden příběh o jedné takové rodině, protože jak všichni víme, takových bylo nepočítaně. První část byla taková poklidná a druhý díl zase hodně tvrdej. Udání skoro na konci války, tak to zrovna moc hrdinský nebylo. Já bych v koncentráku nepřežila ani jeden den. Umřela bych žalem po pivu! Dělám si srandu. Sem se to sice zrovna moc nehodí, protože toto je opravdu silný příběh, ale já si prostě nemůžu pomoct. A nejhorší byl úplně závěr, ve kterém nám bylo prezentováno, kdo jak dopadl. A z toho šel mráz po zádech. (09.05.2010)

Samotný film je určite jedným z najlepšie urobených a veľmi dobre zahraných životopisných filmov, aké som kedy videl. Tento film rozpráva veľmi silný a dojímavý príbeh o mladom dievčati, ktoré si uchováva svoje nádeje a sny o budúcnosti vo svojom srdci a mysli napriek strašným zverstvám, ktoré musí znášať. 8/10 (02.02.2022)

Deník Anne Frankové je jeden z nejlepších snímků na téma holocaust za druhé sv. války, které jsem doposud viděl. Opravdu nechybělo mnoho a přiklonil bych se k ohodnocení plným počtem. Co mi na filmu trochu vadilo je to, že jsem vše očekával ještě trochu drsnější a surovější. Jednoduše mi to přišlo z větší části takové moc "měkké", samozřejmě jsou i opravdu drsné momenty po kterých běhá mráz po zádech. Na druhou stranu se mi moc líbily kulisy a výkony hlavních představitelů. Moc mě také potěšilo obsazení českých herců, především Kláry Issové. Celý filmu i přes svou delší stopáž utíká velmi svižně a to hlavně díky skvělému námětu, který ani na minutku nenudí. / 85% (11.09.2012)

Klasický americký ždímač slz, který však dokáže probouzet emoce i ve scénách, kde se vůbec netlačí na pilu a navíc závěr je pojat dost civilně, což mě mile překvapilo. Scény z koncentračního tábora jsou spíše zkratkovité, ale tak silné vykreslení atmosféry jsem viděl málokde. Hrdinka snímku mi začala být sympatická až v druhém díle, kdy má konečně co hrát a ne jen přemoudřele rozumovat a stále velkodušně stmelovat rodinu (tvůrci se měli více držet deníku a vyjádřit více její zas ne tak plochou povahu). Dialogy někdy byla až krajně nepřirozené, ale i tak výsledek opravdu silně působí a ve člověku zůstává pocit staženého hrdla při vzpomínce na řadu obrazů i věcné titulky v závěru o osudech skrývajících se v táborech. (09.05.2009)

Počas celej prvej časti a do polovice druhej som si hovoril, ako dobre sa majú ľudia okolo Anny, keď to porovnám s inými židmi z rôznych kútov Európy, ktorí už dávno predtým umierali. Jasné, nespravodlivosť je už len to, že sa museli skrývať a obmedzovať. Ale v podstate sa tam nudili, tak som začínal mať podozrenie, či nie je tento príbeh náhodou výnimočný iba tým, že sa po nej zachoval denník. Keď ma zrazu vyviedlo z omylu ich zatknutie a kruté väznenie, fackajúce nás práve tým, kvôli čomu sme sa ošívali v predošlých minútach. Ľudia, ku ktorým sme si vytvorili vzťah, sú tu vláčení bahnom, ako všetci ostatní, ktorých v koncentrákoch vidíme prvýkrát. A v tom spočíva intenzita filmu. (18.09.2017)