Legendy z Dogtownu

Stylová pohodička, která dokazuje, že i Catherine Hardwicke umí natočit dobrý (a ne vybledlý) film. Ta pohodová atmosféra života puberťáků, co si dělaj co chtěj, je opravdu bezvadá a navíc k tomu hraje fakt pohodovej soundtrack. Herci jsou fajn a Heath Ledger tady předvádí jednu ze svejch nejlepších rolí. Jen škoda, že dramatická linie moc nefunguje a ke konci to tak často dost skřípalo.70% (25.03.2011)

Kdyby se měla oblíbenost filmu hodnotit podle počtu jeho zhlédnutí,byly by Legendy z Dogtownu jednoznačně mým nejoblíbenějším filmem.Tohle je moje osobní srdcovka číslo jedna a je velká škoda,že není až tak známá,zasloužila by si větší popularitu.Poprvé jsem tenhle film viděl asi v jedenácti letech a totálně mě odvařil.Asi dva týdny po zhlédnutí jsem si film koupil a podíval se znovu.A pak znovu.A pak ještě jednou.Prostě jsem ho viděl asi dvacetkrát a mohl bych se na něj dívat věčně.Proč se mi tak strašně líbí?Důvodů je spousta.Možná kvůli těm skvělým hereckým výkonům.Když jsem se na film díval poprvé,z herců jsem znal pouze Heatha Ledgera,který tady předvedl svůj nejlepší herecký výkon před památným Jokerem.Ale ještě víc než on mě fascinovali všichni ti dokonale hrající mladíci,kteří jsou ve svých rolích tak přesvědčiví,až mám podezření,že ani moc hrát nemuseli.Victor Rasuk jako hispánský frajírek Tony Alva,John Robinson coby slušňácký vlasáč Stacy Peralta,okouzlující Nikki Reed hrající Tonyho sestru,Michael Angarano jako Sid,nejdojemnější postava snímku.Na všechny tyhle nesmírně nadané herce a herečky ale dává zapomenout naprosto neuvěřitelný,dokonale přesvědčivý a realistický Emile Hirsch.Jeho rebel Jay Adams,prakticky tragický hrdina,jako jediný se nezaprodal,zůstal věrný chudobě,ve které vyrůstal.Je to čin hodný obdivu nebo spíš bláznovství?Těžko říct.Ale Emile se téhle náročné role zhostil bravurně,bez přehrávání,karikatur,zahrál to tak civilně a uvěřitelně,že bych mu na místě předal Oscara.A to,že se jako jediný ze všech těchto talentů dokázal výrazně prosadit,už o něčem svědčí.To by bylo k hercům.Co dál?Určitě soundtrack.Ten je neuvěřitelně našlapaný skvělými rockovými klasikami od Black Sabbath,přes Neila Younga,Davida Bowieho až k Deep Purple.Když jel Jay první jízdu v Del Mar za zvuků nestárnoucího Iron Mana,byl jsem v sedmém nebi.A když už jsem u těch scén na prknech,ta kamera je přímo božská.Jak tohle kameraman dokázal?Ty záběry na jízdy v bazénech jsou fakt neskutečný.Taky musím zmínit hlášky typu "Vykuř mi vnitřní ucho!", ty jsou zkrátka geniální.Když film asi po hodině a čtvrt přepne z pohodového na tragický mód,nepůsobí to ani na chvilku rušivě,naopak.A krásně dojemný konec je pak o to silnější,že se to všechno opravdu stalo,vždyť scénář psal přímo skutečný Stacy Peralta. Na tenhle film mi prostě nikdo nešahejte,mám ho strašně rád a asi vždycky mít budu. 100 % (17.10.2008)

Skejťácka partia športových hrdinov sa v tomto filme krásne predviedla. Môže sa zdať, že v porovnaní s určitým druhom adrenalínových športových zážitkov sú tieto kúsky na drevenom prkínku nič moc. Lenže okrem športovej exhibície sa tu mihnú aké také hodnoty (priateľstvo, rodina, hľadanie vlastnej identity...) a Heath Ledger, ktorého si vždy rada pripomeniem. (20.06.2011)

Parta kamarádů na stejné startovací pozici. Nejprve vyměnili surfování za skateboarding . „Na světě je více betonu, než dobrých vln k surfování.“ A postupně přátelství nahradila rivalita a nadšení.. peníze. Ztratila se ta atmosféra rebelie, ta nádhera. zajezdit si v každém vypuštěném bazénu, který našli. Film o přátelství, které spojil a rozdělil společný koníček a stejně jako ze společného mola „...z něho zůstaly pouze ruiny......a nic víc než hrstka vzpomínek.“ Nebo ne? (25.12.2005)

Tak tentokrát to vyšlo na plné pecky. Kdežto v Trinástke (2003) mi vadila rozkývaná kamera ako z domáceho videa a nesadol mi ani príbeh, tu je to už o niečom inom. Režisérka sa nesnaží šokovať za každú cenu, dej sa odvíja značne rýchlo hlavne vďaka kinetickým scénkam na surfoch alebo skejtoch, na charaktery jednotlivých hercov (sú na nepoznanie zmenený, hlavne Heath Ledger mi pripomínal Val Kilmera) je radosť sa pozerať a ku koncu sa snaží aj dojať. A naviac je to podľa skutočného príbehu. Čo viac dodať!? (03.11.2005)