Legendy z Dogtownu

Ďalší film o divokých, nezačleniteľných rebeloch, veriacich svojmu (pre ostatných nepochopiteľnému) životnému štýlu. Okrem skvelej atmosféry 70. rokov uprostred Kalifornie, sú ozdobou tejto snímky (ktorú mal pôvodne režírovať David Fincher, ale nakoniec zostal "len" ako producent), herecké výkony neznámych chalanov, ktorých mentorom je miestami až valkilmerský Heath Ledger. Spolu s Jokerom a SKROTENOU HOROU podľa mňa jeho najlepšia postava. (14.03.2006)

Bravurní filmeček plný mladí, naivity, rebelie, dlouhých vlasů, namyšlenosti a trávy. Skvěle vybraní herci, kterým se dá lehce uvěřit, že jsou skuteční skejťáci. Film je takovou zábavnou minibiografií zakladatelů skateboardingu, který skutečně není lehký sport (znám z vlastní zkušenosti). Bylo zde krásně vidět, jak se tento sport od časů, které jsou zachyceny ve filmu, změnil, mentalita skejťáků ale zůstala. Krásný film na chvilky pohody na gauči 70% (28.12.2008)

V první polovině jsem měl k filmu ještě výhrady ohledně "ne-děje" a stále jsem čekal kolem těch všech prkýnek nějakou chytlavou story. Ta se naštěstí v druhé půli dostavila, takže můžu tomuto výtečně stylizovanému filmu dát s klidem plný počet bodů. Nádherně natočené "prkýnkové" sekvence (podpořené výtečným dobovým hudebním výběrem) mě úplně odkouřily, stejně jako dokumentárně pojatý styl vyprávění spolu s uvěřitelně skutečnými postavami (tedy kvalitními herci / skejťáky). Více takovýchto filmů! (28.10.2005)

Kdyby se měla oblíbenost filmu hodnotit podle počtu jeho zhlédnutí,byly by Legendy z Dogtownu jednoznačně mým nejoblíbenějším filmem.Tohle je moje osobní srdcovka číslo jedna a je velká škoda,že není až tak známá,zasloužila by si větší popularitu.Poprvé jsem tenhle film viděl asi v jedenácti letech a totálně mě odvařil.Asi dva týdny po zhlédnutí jsem si film koupil a podíval se znovu.A pak znovu.A pak ještě jednou.Prostě jsem ho viděl asi dvacetkrát a mohl bych se na něj dívat věčně.Proč se mi tak strašně líbí?Důvodů je spousta.Možná kvůli těm skvělým hereckým výkonům.Když jsem se na film díval poprvé,z herců jsem znal pouze Heatha Ledgera,který tady předvedl svůj nejlepší herecký výkon před památným Jokerem.Ale ještě víc než on mě fascinovali všichni ti dokonale hrající mladíci,kteří jsou ve svých rolích tak přesvědčiví,až mám podezření,že ani moc hrát nemuseli.Victor Rasuk jako hispánský frajírek Tony Alva,John Robinson coby slušňácký vlasáč Stacy Peralta,okouzlující Nikki Reed hrající Tonyho sestru,Michael Angarano jako Sid,nejdojemnější postava snímku.Na všechny tyhle nesmírně nadané herce a herečky ale dává zapomenout naprosto neuvěřitelný,dokonale přesvědčivý a realistický Emile Hirsch.Jeho rebel Jay Adams,prakticky tragický hrdina,jako jediný se nezaprodal,zůstal věrný chudobě,ve které vyrůstal.Je to čin hodný obdivu nebo spíš bláznovství?Těžko říct.Ale Emile se téhle náročné role zhostil bravurně,bez přehrávání,karikatur,zahrál to tak civilně a uvěřitelně,že bych mu na místě předal Oscara.A to,že se jako jediný ze všech těchto talentů dokázal výrazně prosadit,už o něčem svědčí.To by bylo k hercům.Co dál?Určitě soundtrack.Ten je neuvěřitelně našlapaný skvělými rockovými klasikami od Black Sabbath,přes Neila Younga,Davida Bowieho až k Deep Purple.Když jel Jay první jízdu v Del Mar za zvuků nestárnoucího Iron Mana,byl jsem v sedmém nebi.A když už jsem u těch scén na prknech,ta kamera je přímo božská.Jak tohle kameraman dokázal?Ty záběry na jízdy v bazénech jsou fakt neskutečný.Taky musím zmínit hlášky typu "Vykuř mi vnitřní ucho!", ty jsou zkrátka geniální.Když film asi po hodině a čtvrt přepne z pohodového na tragický mód,nepůsobí to ani na chvilku rušivě,naopak.A krásně dojemný konec je pak o to silnější,že se to všechno opravdu stalo,vždyť scénář psal přímo skutečný Stacy Peralta. Na tenhle film mi prostě nikdo nešahejte,mám ho strašně rád a asi vždycky mít budu. 100 % (17.10.2008)

"Ty vole, dostal jsi facana flákotou." Vzhledem k tomu, že pojem rovnováha mému tělu nic neříká, jsem nikdy nestál na žádném prkně. Ty triky, které bych na něm nechtěně předvedl, totiž nezná žádná prknová teorie a já nechci být slavným. Jenže tahle partička zákony ignorujících mladíků z rozvrácených rodin, kterým poskakování na prknech vydělalo několik majlantů, předvedla naplnění amerického snu. Dělali si totiž to, co chtěli, dělali to, kdy chtěli a ještě jim za to byla spousta lidí ochotna platit. Záběry z jejich jízd jsou natočeny dostatečně akčně, muzika přitom udržuje lákavé obrátky, problém přetrhání přátelských vazeb kvůli pomalovaným papírkům je stále aktuálnější a své moralistické poznámky o nesnášení flákačského způsobu života si tentokrát nechám raději pro sebe. A fórek s Tony Hawkem byl samozřejmě perfektní. (23.11.2016)