Na pivo do první linie

Objektívne skôr za 3*. Ale zaokrúhľujem smerom nahor, pretože podobne ako Green book je aj toto film, ktorý rozpráva o vážnej téme s ľahkosťou, ale trefne. V tomto smere nepotrebujem, aby ma dostal príbeh do kolien, alebo ma emocionálne vyžmýkal. Nemá to žiadnu výraznú črtu až na postavy a hlavne Chickieho v podaní Zaca Efrona. Ten ťahá celý film svojou prostoduchosťou dopredu. Premena možno nie je wow, ale v rámci výpovede príbehu funguje. A možno som bol len dobre naladený. Ale naozaj mi tam takmer nič nevadilo. Aj napriek generickému príbehu. A aj napriek posolstvu : cestujte a neverte politikom. A v tom mi to bolo asi aj sympatické. Vracať sa k tomu asi už nebudem, ale film som si užil a dal mi presne to, čo som očakával. Čo ma v zásade prekvapilo. Aj tá samoúčelnosť sa musí občas podať efektne, aby z toho nebola úplná blbosť. A tu sa to Farrellymu podarilo. (30.05.2024)

Zajímavý námět, ale nezvládnutý film. Na komedii málo vtipné, na drama zase moc úsměvné. Zac Efron tomu taky nepomáhá. Vůbec jsem mu to nevěřil a to jeho prozření působilo lacině. Ještě víc to bylo do očí při společných scénách s Russelem Crowem jehož hypercharisma stále funguje i když už je tlustej bachor. Největším důkazem, že je ten film špatný pro mě bylo, že dvouhodinová délka mi přišla nekonečná a už jsem si přál konec. (10.07.2023)

Prodavačům předražených pleček hloupým instáčovým snobům se povedl vskutku nevídaný kousek, když uplácali naprosto jedinečné drama bez dramatičnosti, dobrodružný film bez dobrodružství a komedii bez vtipu. Těžko vůbec říct, jestli za finální pocit nemytého ocasu a zkažených mášmelousů na patře z tohoto schématického, kýčovitého a veskrze nudného rektobolu může nešťastná volba neumětelského fekálního trapáka Farelyho coby „režiséra“ nebo ještě nešťastnější volba neumětelského koženého trapáka BuZaca „CokurvadělávefilmusPrussellem“ Prknona coby hlavního pozéra, jenž není schopen předstírat ani těžkou tašku ani novojorskou padickci, na celé čáře jej přehrávají i všichni korejští a čínští komparzní amatéři v rolích Vietnamců a co s východoněmeckým pornoknírkem vypadá i „hraje“ jako sekndhendový Vojta Kokotek se zánětem trojklanného nervu. Ovšem nejvíce můj latentní autismus hnala směrem k záchvatům právě ta taška, de fuckto hlavní hrdinka „veledíla“ a elementární symbolika celé té otravné a řádně přefabulované rádoby „skutečné“ a rádoby hlavodvacetdvaidní fraškohistorky. Do ní ten slizký, toporný HnuZac narval 60 třetinek (Ano, spočítal jsem to!), tedy pregnantněji vyňadřeno 60 kusů nula celá tři sta padesát pětek (Ano, vyinternetoval jsem to!), což je, připočteme-li váhu pixly, nějakých pětadvacet kilo mrtvé váhy. A taková dlouhodobě a dalekosáhle nošená pětadvacetikilová taška přes rameno se obvykle nejen viditelně zařezává víc než BuZacovy tanga, ale také přinutí kupříkladu i takového vysportovaného, ztepilého fesháka (184/92 – Ano, jsem to já, Jana Smutná!) jako já minimálně vyrovnávat už po pár kilometrech protiváhu na opačnou stranu. Čili, když pak vidím stopadesáticentimetrového, padesátikilového prkenného zachrapa, jak si s tím přes půl Vietnamu buzerantsky ležérně pohazuje, protože tam měl molitan, aby si při natáčení náhodou nenamohl gonády, říkám si, že když už mi někdo dvě hodiny pateticky a dost uboze rval do krku žluklý popkorn a nutil mě čumět na děsivého nehereckého homokláda, mohl to ten diletant udělat, kurva, alespoň fyzikálně patřičné. Jo, a O.V.P., Prasle! Vzít dvacetiminutový a zcela nijaký štěk v přitroublém a nudném kýči pro pohlupavé požírače horkých psů, v němž hlavní role hrají zelená taška a amatérský řiťopich, přičemž taška podává famózní výkon, to u kdysi skvělého osralového herce zavání zoufalstvím posledního tažení. Každopádně pořád velmi doufám, že se někdo v budoucnu ještě hecne a natočí z nostalgie nějakou tu dvojku, napadá mě třeba Těžká nadváha, Americký otyloň, Na porážku nebo Lipidátor, a vrátí Tě zpět do hry! (01.10.2022)

Zatímco ve Vietnamu zuří válka a v USA se čile protestuje, Chckieho jedinou starostí je kde mu nalijí na dluh, nebo kdo s kamarádů ho pozve na pivo. Poté co se pohádá se sestrou o tom co se ve Vietnamu vlastně děje, dostane nápad že tam na otočku zajede, pozdraví svoje kamarády a doveze jim pivo jakožto symbol podpory. Nakonec se mu povede dostat až do samého nitra bojů a je svědkem věcí, které změní jeho pohled nejen na válku, ale i na další věci. Po Zelené knize přichází Farrelly s dalším příběhem podle skutečnosti, kde prim hraje drama, ale najdeme tu i úsměvné momenty které snesou nálepku komedie. Chckieho příběh je navíc v tomhle případě na hranici uvěřitelnosti a kdyby se to opravdu nestalo, nejeden divák by podezíral scénaristu z užívání minimálně lehkých drog. Jenže ono se to stalo a tak nezbývá než kroutit hlavou nad tím jak velkou odvahu v kombinaci se štěstím a jistou dávkou hlouposti Chickie měl. Efron je v hlavní roli přesvědčivý , nechybí mu charisma a jeho optimismus podpořený nevědomostí je skoro až nakažlivý.Ani Crowe ve vedlejší roli novináře nezklamal a ty dvě hodinky trochu dietního Foresta Gumpa utečou jako nic. Příjemné překvapení...75% (02.10.2022)

Příjemně odsýpající válečná dramedy, v níž skrze postavu Chickieho sundáme “růžové brýle” propagandy a vidíme skutečná válečná zvěrstva na vlastní oči. Tak zhruba nějak takto lze v jedné větě popsat snímek The Greatest Beer Run Ever režiséra Petera Farrellyho, který je založený na jednom skutečně šíleném nápadu obsahující pivo a cestu přímo do Saigonu. Nutno zmínit, že tvůrci tento absurdní aspekt zakomponovali do krásně fungující filmové mozaiky, z níž vyjma zjevného protiválečného poselství ční také herecký výkon Zaca Efrona. Právě on totiž do snímku dodává tu tolik potřebnou počáteční naivitu a následný šok, že nic vlastně není tak jak se na první pohled zdálo. Režisér se všemi těmito ingrediencemi pracuje s grácií sobě vlastní, takže se před Vámi na poněkud předlouhé stopáži rozprostře delikátní filmová záležitost, kterou byste určitě neměli minout. Téma nesmyslné války a všudypřítomné propagandy totiž (bohužel) nikdy nezestárne. (Apple TV+) PS: Nesmím samozřejmě opomenout skvělého Russela Crowea, který si to neskutečně “dává” i na poměrně malém prostoru! „That's what war is, Chick. It's one giant crime scene.” (03.10.2022)