Nauka o snech

Navýsost distinktivní, hravý a dětsky poetický styl Michela Gondryho se vrací v plné parádě a všechny fanoušky jeho práce na fenomenálním Věčném svitu okouzluje tak osvěžujícím formálním pojetím, jaké jen může moderní kinematografie nabídnout. Navíc (!) stejně jako v jeho předešlém snímku není forma (většinou) samoúčelná, naopak - zodpovědně slouží příběhu a stavění emocí. Samotný příběh potom není nijak zvlášť originální (snad až na prvek rozmazanosti mezi snovým a reálným světem), přesto dokáže krásně vykreslit vztah dvou obyčejných neobyčejných mladých lidí, kteří bojují s ostychem, vlastními komplexy, ale i s tak zdánlivě banálním problémem jako je jazyková bariéra. Gondry opět pracuje jen s malým okruhem herců, přičemž devadesát procent prostoru opět věnuje ústřední dvojici, resp. Stephanovi. Komorní, poetický, skutečně snový snímek. Jen tak dál, Micheli! 90% (01.08.2007)

Tenhle film ja ne mě až trošku moc velký psycho, ze začátku to ještě šlo, ale pak se mi začalo stávat, že jsem se strácel v ději a nebylo vždycky jasný co je realita a co je sen, sice to zřejmě byl úmysl, jenže mě se to teda zrovna moc nelíbilo, taky je škoda, že jsem se v podstatě nic nedozvěděli o Bernalových snech, jako třeba proč je má a tak podobně. Takže srovnávat tenhle film s Věčným svitem fakt nemá moc smysl, protože tohle neni ani zdaleka tak propracovaný a koncová pointa Věčnýho svitu daleko předčí, sice celkem pochopitelnej, ale zároveň taky dost divnej konec. Co se ale filmu nedá upřít je zábavnost, skoro celej film se dá dobře bavit a to hlavně díky Alianu Chabatovi, ten je tady fakt neskutečnej borec, ale i Gael Gacía Bernal mu zdatně sekundoval ve vtipných situacích. Škoda že to bylo tak zmatený, jinak se mi to líbilo (14.12.2006)

Nemám výhrady . . . absolútne skvelý film, veľmi príjemný, vtipný, snový, Bernalova postava mi bola veľmi sympatická a blízka, v podstate všetky postavy mali riadny šmrnc a režisér sa môže spokojne potľapkávať po pleci, pretože casting vyšiel na jednotku . . . ako ostatne všetky ostatné zložky - áno, boli tu isté obavy, keď sa majster optických klamov a rôznych efektov rozhodol po spolupráci s Kauffmanov osamostatniť a napísať si film sám, no odvážnym šťastie praje a Gondry natočil niečo tak prekvapivo milé a i napriek neustálemu prelínaniu snov a reality, čo je nosný princíp, nesmierne realistické. A keď sa k tomuto filmu ešte čerstvo vibrujúcemu vo mne, vraciam spätne, s úžasom musím konštatovať, že sa jedná o ROMANTICKÝ film . . . a tým pádom tento zástupca o niekoľko stupňov zdvíha latku tohto žánru - ostatne aj predošlí Gondryho film bola číra romantika v takom krásne netradičnom šate . . . a aj keď Kauffman je skrátka génius, z dvojice Science of Sleep a Večný Svit (akokoľvek kacírske sa môže zdať porovnávanie týchto filmov) vyjde ako víťaz (aj keď cieľovú pásku prekročil s náskokom ani nie o jedny prsia) Gondryho scenáristický debut. Krásne nápady, krásne hlášky, idem si to pustiť ešte raz . . . (25.08.2007)

Nudnou realitu jeho života zastiňuje svěží a barvité snění. Bizarnosti v podobě snů si vzal pod svá magická křídla velmi chytrý a originální režisér Michel Gondry. Jeho hrdina vede monology, sleduje své vzpomínky, překvapuje, zmatkuje. Chaos je to i režijní – v tom dobrém i špatném slova smyslu. Sotva se něčeho můžeme chytit, dostáváme se vzápětí o kus jinam, překvapí nás nějaký vskutku zajímavý výtvarný nápad, aby nás režisér vehnal zase k nějaké nekontrolovatelné bizarnosti. Je to divácky velmi křehké a riskantní, tvůrci nemohli vůbec tušit, jak na to právě diváci budou reagovat. Přesto mi tohle řádění sedlo, hodně osobní kousky se totiž ne vždy podaří!! 75% (06.01.2014)

Tento Gondryho film je, alespoň co se týče výtvarné originality, zatím to nejlepší, co jsme mohli od Gondryho vidět. Snové sekvence nezapřou Gondryho umělecké nadání. Nevím, které videoklipy přesně točil, ale podle rukopisu bych si tipnul, že Human Behaviour a Army of Me od Björk, nebo Knives Out od Radiohead jsou jeho dílem. Ještě v žádném jiném filmu, jsem neviděl sny ztvárněné tak snově, zcestně. Stephanův recept pro namíchání snu v úvodu filmu je prostě geniální. Oproti "Věčnému svitu" a Slez ze stromu ubylo humoru a film je naopak zatím nejcitlivějším režisérovým dílem. S nešťastně zamilovaným Stephánem, kterému sny zasahují do života víc než je zdravé, jsem opravdu cítil. Jeho zoufalství z nešťastné lásky, které je ještě umocňeno, vlezlými s realitou konfliktními sny, lze díky Beranlově herectví a Gondryho režii prožívat společně se Stephanem. Jediné co filmu trochu chybí je ucelenější a smysluplnější dějová linie, která by dala celému filmu pointu. V žádném případě mě však Gondry nezklamal. (11.12.2007)