Nauka o snech

Moc zábavné, hravé, originální a imaginativní. Film je to však nikoliv o o pravém dětství, k němuž je třeba se probolet skrz dospělost, ale spíše o dětinském zakrnění v narcistních fantaziích. Předpubertální rozjívenost tohoto snímku je ještě patrnější při srovnání s předchozím Gondryho dílem - naléhavě opravdovým "Věčným svitem neposkvrněné mysli." (29.04.2007)

Nemám výhrady . . . absolútne skvelý film, veľmi príjemný, vtipný, snový, Bernalova postava mi bola veľmi sympatická a blízka, v podstate všetky postavy mali riadny šmrnc a režisér sa môže spokojne potľapkávať po pleci, pretože casting vyšiel na jednotku . . . ako ostatne všetky ostatné zložky - áno, boli tu isté obavy, keď sa majster optických klamov a rôznych efektov rozhodol po spolupráci s Kauffmanov osamostatniť a napísať si film sám, no odvážnym šťastie praje a Gondry natočil niečo tak prekvapivo milé a i napriek neustálemu prelínaniu snov a reality, čo je nosný princíp, nesmierne realistické. A keď sa k tomuto filmu ešte čerstvo vibrujúcemu vo mne, vraciam spätne, s úžasom musím konštatovať, že sa jedná o ROMANTICKÝ film . . . a tým pádom tento zástupca o niekoľko stupňov zdvíha latku tohto žánru - ostatne aj predošlí Gondryho film bola číra romantika v takom krásne netradičnom šate . . . a aj keď Kauffman je skrátka génius, z dvojice Science of Sleep a Večný Svit (akokoľvek kacírske sa môže zdať porovnávanie týchto filmov) vyjde ako víťaz (aj keď cieľovú pásku prekročil s náskokom ani nie o jedny prsia) Gondryho scenáristický debut. Krásne nápady, krásne hlášky, idem si to pustiť ešte raz . . . (25.08.2007)

Fantasticky nápaditý, milý a vtipný snímek, který mě emocionálně dostal možná víc než scénáristicky brilantní Věčný svit. Nauka nedisponuje propracovaným scénářem, má ale tuny skvěle realizovaných nápadů a vtípků, které neúnavně chrlí po celou dobu. Tenhle přístup nemusí sednout každému, ale já se do Nauky o snech doslova zamiloval a smál se u ní víc než u Borata. Možná proto, že jsem skoro tak infantilní jako hlavní hrdina (a nejspíš i Gondry). A nestydím se za to. (12.12.2006)

Úžasný, nádherný film. Skutečné filmové UMĚNÍ! Nauka o snech má mnoho společného s filmovými světy režiséra Jeana-Pierre Jeuneta (Amélie z Montmartru...), scénáristy Charlieho Kaufmana (Adaptace...), thajského surrealisty Wisita Sasanatienga (vizuálně dotaženější Občan pes), či českého surrealisty Jana Švankmajera (několik animací jaky by vypadlo z jeho filmů), ale skutečně se podobá pouze osobitému a zcela nezaměnitelnému světu svého tvůrce Michela Gondryho. Něco tak zvláštního a vpravdě geniálního v oblasti světového filmu vskutku nenalézám, Gondryho autorský přístup je zhola originální a jak jeho Věčný svit neposkvrněné mysli, tak i Nauka o snech se dají jen těžko k něčemu přímo přirovnávat. Gondry jde vždy zvláštní cestou - obsadí nějakou světovou hereckou celebritu (Jim Carrey, Gael García Bernal), zaškatulkovanou ve zcela odlišném žánru, a stvoří scénář pojednávající o bolestném hledání a potřebě lásky. Hlavní hrdina je vždy silný romantik s nesmírnou fantazií a kreativními vnitřními světy, jeho láska není opětovaná a v realitě neprobíhá šťastně, takže hrdina utíká do realit jiných... Novátorský je i Gondryho přístup tvůrčí a scenáristický - už dlouho jsem si říkal, že je téměř nemožné přijít v současnosti s něčím zcela novým, Gondry mě ale přesvědčil, že to ještě i dnes jde. Popsat vlastně docela prostý příběh mladíka s uměleckými sklony nejen ve fázi bdění, ale kontinuálně i ve fázi spánku a v něm přicházejících snů je skutečně geniálně prostá myšlenka. Tenhle jednoduchý příběh ale navíc snovými flashbacky nejen významově obohatit, ale rámcově povznést a zapojit do roviny hraného snímku i oblast podvědomí a nevědomí či čistě umělecké rozměry, to je skutečné nóvum. Navíc ty úžasné poetizující animace, jakoby vypadlé z (Gondrym) režírovaných klipů Björk či Massive Attack... Skvělý a neotřelý je také nápad autorské Stephane TV - takhle pěkně poetizovaný metonymický vnitřní svět člověka jsem ještě nikde jinde neviděl. Je to jakási vnitřní řeč hlavního hrdiny, jeho bdělé snění, ozvěny a interiér jeho mozku, nádherný svět stvořený z lepenky a papundeklu, který je možná významovým vrcholem celého filmu. Nauka o snech je vlastně netradičně pojatá milostná romance určená podivínským intelektuálům, plná netradičních vyprávěcích postupů, převratných animací a zvláštní divácké optiky. Musíte nejdříve přistoupit na Gondryho pravidla hry, abyste se mohli účastnit jeho fantazijní stáže. Když to ale uděláte, zažijete to, čemu se v řeckém duchovním světě říká katarze... (27.06.2007)

Příběhově strohý film plný snových výjevů (s občasnými animacemi alá Švankmajer). Místy připomene i obsahově sytější a promyšlenější Věčný svit neposkvrněné mysli, ovšem je pouze na vás, jestli se vám bude líbit více to či ono. Mě Nauka o snech vysloveně pohltila a považuji ji za snad nejlepší film, co jsem letos viděl v kině. Jestli se filmovým kritikům nelíbí romantické líbání v dešti, pak si závěr Nauky jistě vychutnají. (04.12.2006)