Nauka o snech

Gondry je vizionár. Je to filmový melancholik. Dokáže urobiť aj z Bernala tichého, plachého mladíka. Príjemný, milý art film, ktorému chýba čo-to od Kaufmanna. Škoda, že ho nepožiadal Michel o asistenciu pri písaní scenára. Bol by dotiahnutejší a film by nevyfučal po pár dňoch úplne z hlavy. Holt, niektorým tvorcom sa robí lepšie v tandeme. (01.06.2012)

I když fantasy žánr zbožňuju, tohle mi vůbec nesedlo. O uměleckém vizionářství neřeknu ani půl slova... ale o to horší mám výtky k šílenosti a potrhlosti postav,nelogičnosti, nudu žalující na díry ve vyprávění režiséra a naprosté ignoraci diváka sžít se alespoň s některou postavou snímku.Film bez ducha,čekala jsem hodně... škoda. (16.03.2011)

Tento Gondryho film je, alespoň co se týče výtvarné originality, zatím to nejlepší, co jsme mohli od Gondryho vidět. Snové sekvence nezapřou Gondryho umělecké nadání. Nevím, které videoklipy přesně točil, ale podle rukopisu bych si tipnul, že Human Behaviour a Army of Me od Björk, nebo Knives Out od Radiohead jsou jeho dílem. Ještě v žádném jiném filmu, jsem neviděl sny ztvárněné tak snově, zcestně. Stephanův recept pro namíchání snu v úvodu filmu je prostě geniální. Oproti "Věčnému svitu" a Slez ze stromu ubylo humoru a film je naopak zatím nejcitlivějším režisérovým dílem. S nešťastně zamilovaným Stephánem, kterému sny zasahují do života víc než je zdravé, jsem opravdu cítil. Jeho zoufalství z nešťastné lásky, které je ještě umocňeno, vlezlými s realitou konfliktními sny, lze díky Beranlově herectví a Gondryho režii prožívat společně se Stephanem. Jediné co filmu trochu chybí je ucelenější a smysluplnější dějová linie, která by dala celému filmu pointu. V žádném případě mě však Gondry nezklamal. (11.12.2007)

Úžasný, nádherný film. Skutečné filmové UMĚNÍ! Nauka o snech má mnoho společného s filmovými světy režiséra Jeana-Pierre Jeuneta (Amélie z Montmartru...), scénáristy Charlieho Kaufmana (Adaptace...), thajského surrealisty Wisita Sasanatienga (vizuálně dotaženější Občan pes), či českého surrealisty Jana Švankmajera (několik animací jaky by vypadlo z jeho filmů), ale skutečně se podobá pouze osobitému a zcela nezaměnitelnému světu svého tvůrce Michela Gondryho. Něco tak zvláštního a vpravdě geniálního v oblasti světového filmu vskutku nenalézám, Gondryho autorský přístup je zhola originální a jak jeho Věčný svit neposkvrněné mysli, tak i Nauka o snech se dají jen těžko k něčemu přímo přirovnávat. Gondry jde vždy zvláštní cestou - obsadí nějakou světovou hereckou celebritu (Jim Carrey, Gael García Bernal), zaškatulkovanou ve zcela odlišném žánru, a stvoří scénář pojednávající o bolestném hledání a potřebě lásky. Hlavní hrdina je vždy silný romantik s nesmírnou fantazií a kreativními vnitřními světy, jeho láska není opětovaná a v realitě neprobíhá šťastně, takže hrdina utíká do realit jiných... Novátorský je i Gondryho přístup tvůrčí a scenáristický - už dlouho jsem si říkal, že je téměř nemožné přijít v současnosti s něčím zcela novým, Gondry mě ale přesvědčil, že to ještě i dnes jde. Popsat vlastně docela prostý příběh mladíka s uměleckými sklony nejen ve fázi bdění, ale kontinuálně i ve fázi spánku a v něm přicházejících snů je skutečně geniálně prostá myšlenka. Tenhle jednoduchý příběh ale navíc snovými flashbacky nejen významově obohatit, ale rámcově povznést a zapojit do roviny hraného snímku i oblast podvědomí a nevědomí či čistě umělecké rozměry, to je skutečné nóvum. Navíc ty úžasné poetizující animace, jakoby vypadlé z (Gondrym) režírovaných klipů Björk či Massive Attack... Skvělý a neotřelý je také nápad autorské Stephane TV - takhle pěkně poetizovaný metonymický vnitřní svět člověka jsem ještě nikde jinde neviděl. Je to jakási vnitřní řeč hlavního hrdiny, jeho bdělé snění, ozvěny a interiér jeho mozku, nádherný svět stvořený z lepenky a papundeklu, který je možná významovým vrcholem celého filmu. Nauka o snech je vlastně netradičně pojatá milostná romance určená podivínským intelektuálům, plná netradičních vyprávěcích postupů, převratných animací a zvláštní divácké optiky. Musíte nejdříve přistoupit na Gondryho pravidla hry, abyste se mohli účastnit jeho fantazijní stáže. Když to ale uděláte, zažijete to, čemu se v řeckém duchovním světě říká katarze... (27.06.2007)

Film o snech, který se stal malou noční můrou. Neubírám vizuální kvalitě snímku ta je vysoká a film celý je plný úžasných (čti šílených) nápadů a fantazií a tak to mu má být. Bohužel mě míra fantazie přišla neukočírovaná a ke konci jsem byl čím dál více smutný, jak je tohle téma nezvládnuté. Rozhodně mi tento snímek nedal žádný optimismus a ani jsem neměl pocit, že by byl režisér nebo postavy byli "nad věcí". To mě velmi zklamalo, protože pro mě jsou sny hlavně o fantazii a optimismu, když nepočítám noční můry. Snad Nauku o snech ještě někdy shlédnu, ale osobně tomu moc nevěřím, protože mě zde zklamal i můj oblíbenec GG Bernal, který byl nevýrazný a nevyužitý "pomatenec". (02.09.2007)