Ray

Ray Charles - černý brejle - klavír - Georgia. Asi takové jsem měla asociace a dál už nic. Než jsem viděla tenhle film, který mi mnohé osvětlil a jsem za to ráda. Někomu stačí jako výmluva, proč to či ono nejde, cokoli. Pro Raye nebyla slepota překážkou k ničemu. Chtěl dělat hudbu, tak jí dělal, chtěl mít ženy, tak je měl, chtěl brát drogy, tak je bral. Nelitoval se, nechtěl ohledy, svoji slepotu jako další hendikep v řadě za chudobou a barvou pleti nestavěl jako důvod k soucitu, byl hrdost sama a uměl být i pěknej prevít, hlavně byl ale muzikant tělem i duší. Životopisy bývají suché, často až poučné, z lidí dělávají nositele všech ctnostní, ale tenhle tak nepůsobil, alespoň na mě ne a kromě toho se mi vždy moc líbil kontext hudebních vsuvek, "odskoky" do dětství ve snaze najít souvislost s přítomnými fobiemi rovněž. A taky Jamie Foxx !!! (03.01.2006)

Film je ucelenou mozaikou napříč životem na houpačce jednoho z velkých géniů současné historie. Stejně tak způsob natočení této barevné fresky tvoří spoustu výjimečných střípků s výrazem sympatií a úcty k famóznímu talentu kontroverzního hudebníka i jeho osobě těžce životem zkoušeného slepce, jehož trýznila tragická minulost, požírala hvězdná současnost žraločího šoubyznysu i složitosti doby, přičemž obojí "pádem až na samé dno" naštěstí zúročil v poklidnou jasnou budoucnost díky své silné vůli a zásluhou dvou osudových žen - přísné milující matky a moudré trpělivé manželky. Jamie Foxx samozřejmě podal excelentní výkon jako vždycky. (26.07.2013)

Solidně odvedené řemeslo, ze kterého dýchá atmosféra 50. - 60. let, přesto však konvenčně pojatá a filmařsky nikterak vyjímečná (pro mně trochu záhadná Hackfordova nominace na Oscara) biografie hudebního génia. I přes přítomnost dvou, tří dojemných scén z Charlesova dětsví mně náhledy do jeho života nechaly emocionálně chladným, ačkoliv přepestrý Rayův život vybízel k opaku, ale mnohé zachraňují FANTASTICKÁ hudební čísla (naprosto smrtící nářezovka "The Mess Around" ve zkušebním studiu, improvizace na "Baby, It´s Alright", okolnosti vzniku a samotná skladba "Hit the Road, Jack" a spousta dalších), které diváka totálně "nakopnou" a bezchybně tepají v rytmu R´n´B. Foxx imituje skvěle, že je klavírním virtuozem a soulovým machrem jsem mu sežral i s navijákem. Výsledné hodnocení - tři a půl*, vzhledem k přehněné vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů :o) (09.02.2005)

Jeden z najlepších životopisných filmov, ak nie úplne ten najlepší. Dej má po celý čas svižné tempo, jednak vďaka rovnomernému striedaniu a prelínaniu tém - hudba, ženy, drogy, obchod - ale aj vďaka retrospektívnym sekvenciám, ktoré sa vracajú do Rayovho detstva a dopĺňajú obraz o jeho motivácii v dospelosti. Prakticky všetky scény z detstva sú nesmierne silné. Foxx dokázal do postavy vložiť kus svojej osobnosti - je to rozhodne jeho Ray - ale podarilo sa mu to bez toho, že by chirurgicky presnú rekonštrukciu originálu akokoľvek narušil. Jeho Oscara hodný výkon ťahá celú snímku dopredu ako silná lokomotíva. Ray je snímkou, aká sa v kinách objavuje zúfalo zriedkavo. Ide o pravdivý a silný film, pri ktorom vám prestane záležať na tom, či je nakrútený podľa skutočnej osoby alebo nie. Jednoducho na to zabudnete, pretože sa ľudia na plátne stanú dokonale skutočnými vďaka filmu samotnému. (05.03.2019)

Tenhle film je prostě hereckým koncertem Jamieho Foxxe. Bez něj by byl to bylo tuctových 60%, protože scénář opravdu není nic světoborného, je hodně rozvláčný a nijak objevný, prostě průměrná Hollywoodská biografie. I když to obvykle nedělám, tak tady prostě nemůžu odolat a zvedám hodnocení JENOM za Jamieho výkon, který dosahuje opravdu těch nejvyšších kvalit. Jeho Oscar je skutečně zasloužený, ale nominace za nejlepší film byla naprosto zbytečná. (25.02.2006)