Mrtví jako já

smutné, protože ze života .. se spoustou mě velmi sympatických a krásných postav a tím nemyslím jen Ellen Muth (já bych na rozdíl od ní, své nové poslání asi nerozchodil a tudíž nepřijal – na protest proti svému konci bych hodně dlouho stávkoval) .. ale rozhodně Lauru Harris (mňau …) .. a zcela určitě celou zbývající Lassovic rodinku … (19.09.2010)

Škoda, že po velmi originálním a vtipném pilotu není Dead Like Me schopno dostát nastolené kvalitě a jaksi upadne do plahočivé rutiny. Seriálem nás provází postava George - bizarní vypravěčka, která je sympatická svým laxním pesimismem a černým humorem. Přes rameno jí kouká Rube - můj favorit, který do seriálu přináší příjemný a uklidňující element "stařecké" moudrosti. Daisy, prakticky jediná postava procházející nějakým vývojem, se z rozpačitého začátku vyprofiluje do vcelku vyspělé ženy, díky čemuž také přispívá k tomu, že seriál zdařile mixuje černý humor s životními ponaučeními. Bohužel Roxy je poměrně nezajímavá a Mason vyloženě otravný... Problém seriálu spočívá v tom, že každý díl přináší více méně to samé, ještě k tomu v ne příliš vzrušujícím tempu. Na fikčním světě není odvedeno tolik práce, kolik by mohlo, např. zapojení gravelingů představuje vyloženě nevkusnou scenáristickou berličku. Epizoda s kuchařem Angusem dokáže jako jediná (!) pěkně zapojit do děje i vedlejší osudy umírajících, proto právě na ni spatřuji, jak trestuhodně nevyužitý potenciál se v Dead Like Me skrývá. Zajímavé je pravidelné náhlížení do života rodiny zesnulé George - osudy pozůstalých jsou vlastně dost smutné, ale přitom tak vůbec nepůsobí - to je vykresleno pěkně. Reggie je moc fajn. 6/10 (04.12.2013)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 5/10/// +námět, humor -vše ostatní/// Tak si představte, že jsem dokoukal obě epizody a nevynechal jsem ani jeden díl. To je popravdě na 2* seriál úctyhodný výkon. Většinu seriálů si nahrávám (protože nestíhám všechno sledovat) a dívám se na ně zpětně (někdy po roce). Tentokrát jsem však na seriál hned vlítnul. Hlavně proto, že mě zaujal námět a tak jsem nechtěl dlouho čekat. Bohužel námět a černý humor je to jediné co seriál nabídne. Moje očekávání vůbec nenaplnil. Doufal jsem, že hlavní hrdinka bude smrťák a bude kosit svoje (ne)přátele, nebo ty kteří ji znepříjemňovali život. Situace se však má jinak a "ona" pouze bere vybraným obětem duše aby netrpěli. Docela slabé, nemyslíte? Hlavní představitelka je nesympatická, nezamilujete si ji. Samotný děj se rozvýjí velice pomalu. Po třech částech zjistíte, jak se to se seriálem má a v průběhu se nic významného nebo šokujícího nestane. Můj důvod proč na seriál koukat byla Rebecca Gayheart, kterou sem jako jedinou znal. Bohužel jí to asi přestalo bavit a ze seriálu odešla. Nahradila jí Laura Harris (seriál 24 hodin-druhá sezóna), která je naštěstí taky zajímavá. Ale né zas tolik, abych u seriálu zůstal. Sám nevím co mě u něj drželo, ale jsem rád, že ho mám za sebou. Občas jste mohli vidět zajímavé smrti. Většinou se jednalo o nešťastnou náhodu, které dopomohli takové příšerky, kterým se říká smrtonoši (něco jako Glum). Nic zajímavého už mě nenapadá. V seriálu se hodně žvaní, rozdávají se lístečky, řeší se posmrtný život a osobní kraviny. Vedle hlavní dějové línie sledujeme děj rodinky zemřelé. Což je docela utrpení a zbytečnost. Seriál naštěstí po dvou epizodách skončil a nějak mě to netrápí./// Celkem 48%/// (29.09.2008)

Z Fullerova trojlístku(Wonderfalls, Pushing Daisies, Dead Like Me) rozhodně nejslabší člen. Nápad klasicky výborný, postavy osobité, povětšinou dost cynické, chytré dialogy, ale celkově je to takové o ničem. Chybí tomu nějaká hlavní linka, díky které byste se mohli vždycky těšit na další díl. Takhle stejně jako místní hlavní postava jednoduše v klidu a pohodě sledujete, jak to všechno kolem vás proplouvá, ale nemůžete se ubránit pocitu, že vám to je stejně fuk. Mimochodem, ne, že by mi to vadilo, ale nepřišlo vám, že na to, jaká to je odpolední odreagovačka, se tam celkem drsně a celkem často nadává? // Nejoblíbenější postava: Mason // 70% (26.02.2010)

Líbí se mi to, protože je to mystery. Vím ale, že by to mohlo být i na tři. Ale je třeba oddělit žánr, který mám rád, od žánru, který je celkem trapný (např. seriál Ztraceni, kdy milion dílů mačkali klávesu jak hloupí). A když si uvědomím, kolik seriálů je trapných a kolik seriálů (včetně tohoto) představuje můj oblíbený žánr, tak musím jasně a nahlas říct, že tento je prostě dost dobrý. A stal se seriálem i mé rodiny. Neni to sice ten druh seriálu, po kterém by se mi celý život stýskalo, při jeho sledování si to ale dost užívám. Každá postava je jiná, každá je svá. Všechny jsem si je oblíbil. Nejvíce ale charismatického mentora (bez vlastního přičinění) Ruba. Čtyři hvězdy a není co řešit. (16.11.2009)