Mrtví jako já

Z Fullerova trojlístku(Wonderfalls, Pushing Daisies, Dead Like Me) rozhodně nejslabší člen. Nápad klasicky výborný, postavy osobité, povětšinou dost cynické, chytré dialogy, ale celkově je to takové o ničem. Chybí tomu nějaká hlavní linka, díky které byste se mohli vždycky těšit na další díl. Takhle stejně jako místní hlavní postava jednoduše v klidu a pohodě sledujete, jak to všechno kolem vás proplouvá, ale nemůžete se ubránit pocitu, že vám to je stejně fuk. Mimochodem, ne, že by mi to vadilo, ale nepřišlo vám, že na to, jaká to je odpolední odreagovačka, se tam celkem drsně a celkem často nadává? // Nejoblíbenější postava: Mason // 70% (26.02.2010)

Líbí se mi to, protože je to mystery. Vím ale, že by to mohlo být i na tři. Ale je třeba oddělit žánr, který mám rád, od žánru, který je celkem trapný (např. seriál Ztraceni, kdy milion dílů mačkali klávesu jak hloupí). A když si uvědomím, kolik seriálů je trapných a kolik seriálů (včetně tohoto) představuje můj oblíbený žánr, tak musím jasně a nahlas říct, že tento je prostě dost dobrý. A stal se seriálem i mé rodiny. Neni to sice ten druh seriálu, po kterém by se mi celý život stýskalo, při jeho sledování si to ale dost užívám. Každá postava je jiná, každá je svá. Všechny jsem si je oblíbil. Nejvíce ale charismatického mentora (bez vlastního přičinění) Ruba. Čtyři hvězdy a není co řešit. (16.11.2009)

Prd ví jako... Hm. Další televizně prostoduchá duchařina pro masy "jako ONI" ;-) . . . V lehce telenovelovém duchu a pro našince bohužel opět s debilně vylepšujícím >uměleckým< šašským dablinkem... :-( . . . Neuvěřitelné, jak český čudlák podělá svým zvukovým přepracováním i takto zábavně o(d)duševnělý popkulturní počin někam směrem k duchu tuzemských serriálových debilit... (17.03.2008)

První regulérní fullerovka není úplně dokonalá, ale už má všechny typické rysy (absurditu, hravost, suchý humor i morbiditu) v tom správném poměru. Dolů ji sráží jen linie Georgiiny původní rodiny, která jinak fantastickou morbidní nadsázku tříští psychologickým dramatem. Člověk má skoro chuť ty části přeskakovat. Ovšem základní příběh i postavy opravdu stojí za to. Parta smrťáků, která má na starost násilné smrti? S Fullerovou morbidní fantazií? To prostě musí být tutovka. A je zde vidět počínající trend, který vyústil v dokonalé Pushing Daisies (není divu, že to původně měl být spin-off). Chuťovky jako záchodové prkýnko z Miru, samovznícení, kuchyňská gilotina, různé aspirace na Darwinovu cenu a nehody, před kterými nás varovala maminka, jsou tu zabaleny v suchém humoru a skvěle napsaných postavách, které jsou Fullerovou specialitou. Těžko se popisuje, v čem je Dead Like Me tak výjimečné, to se prostě musí vidět, aby člověk nasál ono kouzlo morbidní absurdity. (05.08.2015)

Osobně se mi líbí ta možnost, že to tak skutečně je plus výkon Ellen Muth a její "příjemný" přístup ke všemu, dodává serálu Dead like me trochu Dr. Houského nadhledu. Člověk si kolikrát uvědomí, na jaké zbytečnosti dává ve svém životě až přehnaný důraz a zase jiným lidem může záležet na pakticky nepotřebných maličkostech. Pro někoho to může být těžce stravitelný seriál, z důvodu určité ukecanosti, ale milovníkům sarkasmů jenom doporučuju. (29.09.2008)