Romper Stomper

I přes fakt, že film je silně poznamenán dobou, ve které vznikl (což je ovšem obecně problém každého filmu), je Romper Stomper i dnes celkem drsná sonda do života melbournských neonacistických skinheadů. Prý ho leckde ve světě ve své době zakazovali, což už se dnes zdá trochu nepochopitelné, jelikož hranice toho, co lze zobrazit ve filmovém médiu, se rok co rok značně posunuje a skoro čtvrtstoletí starý snímek má z dnešního pohledu téměř nevinnou tvář, přesto je to dílo nekonvenční a ve svém vyznění syrové. Naprosto autentická hudba (dobový Oi! punk rock), která koresponduje s dobou, v níž v naší republice vyhrával hitparády rasistický Oi! Orlíku, kakofoní iritující ruchy, někdy trochu zmatená kamera a přesvědčivé herecké výkony ústřední trojice... (07.12.2014)

Snad ani začátečnickým neduhem nelze omluvit fakt, že vzít kameru, a na hodinu a půl se vydat mezi skinheady, nestačí. Přesně takhle působí režisérův postoj k filmu, jako obyčejné pozérství, které má mnohem menší význam, než si ve své základní myšlence slibuje. Jakkoliv totiž zůstává po formální stránce autenticky syrovou podívanou s bezbarvými kamerovými filtry, která je navíc „v ruce“, nedokáže se nijak odlepit od své hluboké přízemnosti, kde ji drží nulová výpovědní hodnota společně s hromadou plochých postav, jejichž chování je „vysvětleno“ jako boj za rasovou čistotu své země. Snad tedy jenom pohled na pozdější hollywoodský idol Russela Crowea, jenž se do svého „nácka“ se vzhledem řezníka, typově hodí naprosto dokonale, dokáže alespoň trochu zmírnit dojem z filmu, který vyšumí ještě dříve než skončí závěrečné titulky. (12.08.2005)

Kult hákovýho kříže, Svatý boj a Romper Stomper. Tyhle filmy mají jedno společné a to, že jsou šokující, nečekaně úspěšné a oblíbené. Filmy, které zobrazují život v našich ulicích po téměř celém světě a hlavně v Americe, která je podle nich naprosto špinavá. I když existují černoši a asiati, kteří jsou bezproblémový a jsem v jejich společnosti rád. Romper stomper zobrazující život skinheadů, kteří nemají vůbec žádný kousek citu, sem tam někde ten střípek se najde, ale ten se hned rozpustí v kyselině. A to se hlavně týka právě Handa, kterého hraje Russell Crowe. Využívající každou situaci a nezáleží mu vůbec na ostatních, kteří mu umírají. Ale přesto se to snažíc nějakým způsobem řešit. Je zajímavé, že tyto filmy končí pohledem na moře, jako by měli znázorňovat, že moře je hranice mezi "barevnými" kontinenty. (06.01.2005)

Hodně násilný film. Ale podaný tak, že mi to všudypřítomné násilí, rabování a očišťování bílé rasy trochu vadilo. Tak trochu se nabízí srovnání s Kultem hákového kříže, v jednom momentu dokonce s Mechanickým pomerančem, ale zde bylo násilí, respektive neonacismus podáno o několik tříd hůře. Jediný dobrý herecký výkon podal nepřekvapivě Russel Crowe, který zastiňuje všechny zbylé herce rozdílem tří koňských délek. Ještěže má Romper Stomper jen hodinu a půl, jinak by mohl přijít o další hvězdičku z mého hodnocení. Trochu škoda Daniela Pollocka, který před uvedením filmu spáchal sebevraždu, protože jako jediný opravdu působil dojmem skinheada... Jako klad nemůžu připočítat ani hudbu, ani erotické scény, ani kameru, která byla hrozná. Proč tedy hodnotím průměrně? Na dvě hvězdy jsou tu imho horší filmy. (18.10.2006)

Skinhead sa bude furt chovať ako debil, aj keď sa skrýva za "vyššie plány, rasovej očisty"! Film realisticky zachýtáva rasovú neznášanlivosť medzi "šikmo/okými" a skupiny domácich austrálskych skínov, ktorí sa zároveň búria voči systému. Výber hercov veľmi oceňujem hlavne Russel Crowe(ktorý ma presvedčil, že zahrá čokoľvek ) a nebohý Daniel Pollock, ktorí sa postáv ujali absolútne presvedčivo. Pre mňa najlepšie natočený film pojednávajúci o spomínanej problematike. (27.04.2008)