Režie:
Lukas DhontKamera:
Frank van den EedenHudba:
Valentin HadjadjHrají:
Eden Dambrine, Gustav De Waele, Émilie Dequenne, Léa Drucker, Igor van Dessel, Kevin Janssens, Hélène Theunissen, Pieter Piron, Cachou Kirsch (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele. (Artcam Films)
(více)Videa (20)
Recenze (102)
Jak nás reakce vrstevníků dokáží v tom správném věku formovat...a jak se necháme...a jak se učíme s tím pracovat...a třeba se i vyvíjet. Velmi silné drama, pěkně poskládané, velmi lidské a vedené především skrz Léa. Pěkná analogie se sádrou. [KVIFF.CZ] Přpmnl: Débâcle ()
Veľa sĺz a málo filmu. Ak si odrátam všetky tie zdĺhavé monotónne scény, keď niekto niekam beží, bicykluje alebo inak cestuje, ktoré sa naviac často opakujú, z filmu zostane len jedna tragická udalosť a následné nekonečné pitvanie sa v nej. Pritom ani nie o dôvodoch, k tomu je len jedna veta a jedna scéna. No a pri tej všetkej zdĺhavosti nevieme nič o pocitoch chlapcov, lebo prvý hlavný hrdina skoro nič nepovie, a tak sa len domnievame. ()
Film o priateľstve, zrade, posmechu, ktorý ani nemusel byť homo. Vlastne musel, inak by neboli ceny a od queer režiséra, ktorý si na vyrábanie obetí zo sexuálnych menšín stavia kariéru sa iné očakávať nedalo. Čistá tlačenka na slzy, účelovka z cieľom privodiť jasanie davu, ktoré bude lízať režisérovi nohy: akú veľkú pravdu si natočil! Podarilo sa mu to a tým pádom Dhont vyhral. Minule uspel s filmom o odrezaní si vtáka, tentokrát bol jemnejší, tak aspoň za to vďaka. ()
Blízko je emocionální snímek o smutku a o hledání sama sebe. Film má tlukoucí srdce, bohužel ho ale, pro mne, přehlušovala má neschopnost, napojit se na kteroukoli z postav. Hlavní hrdina v sobě potlačuje emoce a celý školní rok sbírá odvahu říct ''něco'' matce svého nejlepšího kamaráda. Zjednodušeně řečeno a bez spoilerů. Bohužel právě tohoto nej kamaráda nemáme šanci moc poznat, což pro mě byla bariéra, která držela mé slzy během vypjatého finiše, do značné míry, na uzdě. Tedy až na závěrečnou kamerovou jízdu. Queer tématika je tu ztvárněna jemně a méně vnímavý člověk ji nejspíš ani nepostřehne. ()
Snaha o emocionální drama v každé chvíli. Mno, čeho je moc... Když toto pominu, film je upozorněním na dva problémy dospívání. První - sebevraždy dětí jsou problém, který je potřeba řešit. S tím nelze než souhlasit. Trochu se ale obávám, že emoce převáží tento vzkaz, protože místo zamyšlení se nad problémem se budou všichni dojímat. A druhý - podlehnutí kolektivu. Místo, aby Léo hodil na ostatní fakáče, snaží se zapadnout, jen aby nebylo nějaké podezření na něco, co není obecně zrovna populární (zde sex. orientace). Na řešení druhého by prostor byl, ale cílem tvůrců to evidentně nebylo. Herecky perfektní, naopak příšerná nazoomovaná kamera (ano, vím, že je to hrozně cool, ale opět - čeho je moc...). ()
Galerie (20)
Zajímavosti (3)
- Režisér Lukas Dhont stretol svojho hlavného herca Edena Dambrina na ceste vlakom. Mladý chlapec sedel pred ním a rozprával sa s priateľmi, ale Dhont nepočul, čo hovorí, keďže sám počúval hudbu Maxa Richtera a videl len jeho výrazy tváre. Zistil, že Eden sa k tejto postave perfektne hodí a oslovil ho, či by sa nechcel zúčastniť kastingu. Eden okamžite povedal áno a nakoniec dostal rolu Lea. (Arsenal83)
Reklama