Režie:
Lukas DhontKamera:
Frank van den EedenHudba:
Valentin HadjadjHrají:
Eden Dambrine, Gustav De Waele, Léa Drucker, Kevin Janssens, Émilie Dequenne, Igor van Dessel, Elodie BarthelsVOD (3)
Obsahy(1)
Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele. (Artcam Films)
(více)Videa (18)
Recenze (86)
Snaha o emocionální drama v každé chvíli. Mno, čeho je moc... Když toto pominu, film je upozorněním na dva problémy dospívání. První - sebevraždy dětí jsou problém, který je potřeba řešit. S tím nelze než souhlasit. Trochu se ale obávám, že emoce převáží tento vzkaz, protože místo zamyšlení se nad problémem se budou všichni dojímat. A druhý - podlehnutí kolektivu. Místo, aby Léo hodil na ostatní fakáče, snaží se zapadnout, jen aby nebylo nějaké podezření na něco, co není obecně zrovna populární (zde sex. orientace). Na řešení druhého by prostor byl, ale cílem tvůrců to evidentně nebylo. Herecky perfektní, naopak příšerná nazoomovaná kamera (ano, vím, že je to hrozně cool, ale opět - čeho je moc...). ()
...dokonalé ticho a souznění všech kolegů diváků do poslední vteřiny závěrečných titulků...pro mě opravdu velice silný emocionální zážitek založený hlavně na úžasném herectví a bezchybném odvyprávění tématu. Vše je zde až neskutečně křehké a zároveň zdrcující, režisér jakoby balancoval na laně nad porcelánem a v každé ruce držel plato vajec. Trochu laciné přirovnání, nicméně setrvat a hlavně vygradovat vše, co nám nabídl, chce opravdu tvůrčího génia. Z filmu Girl jsem byl nadšen, ale toto mě málem zničilo, v tom nejlepším slova smyslu...[Filmový klub Citadela] ()
Před několika měsíci jsem zahlédl ukázku na tento film a už od té chvíle jsem věděl, že pokud se na tohle podívám, silně mě to zasáhne. Věděl jsem, že tohle bude hodně "Blízko" k nepohodlí, a nakonec až včera jsem našel odvahu si k tomu sednout a snímek zhlédnout. Film, který vás emocionálně rozloží vypráví o opravdovém klukovském přátelství, jenž je kvůli posměchům a mylnému tvrzení okolí tragicky zničeno. Emocionální scény, ať ty krásné, tak ty velmi smutné nejsou podbarvované žádnou dramatickou hudbou jak známe z jiných snímků, nýbrž naprostým tichem. A tohle ticho je jak nůž bodnutý rovnou do srdce. ()
Mal som tento film nahraný vyše dvoch týždňov a stále som sa nemal k tomu, aby som si ho pozrel. Podvedomie zafungovalo bezchybne. Svoju úlohu nezohralo iba to, že som cca o 70 rokov starší ako hrdinovia filmu, že tempo filmu bolo pomalé, ale najmä to, že už sa mi nedarí vidieť film, v ktorom by neboli zastúpené marginalizované menšiny a ich problémy. Nie som proti tomu, aby sa takéto filmy nakrúcali. Iba nikto nemôže odo mňa chcieť, aby som pri ich sledovaní ujúkal nadšením. ()
Film který od samého začátku vědomě tancuje na hraně vkusu a kýče, každou chvíli může spadnout do neuvěřitelného patosu, ale právě to ho činí skvělým, jelikož na city neútočí nijak prvoplánově, ač se to může vlastně zdát, ale naopak rafinovaně v onom elegantním balancování nad možností odradit diváka svým emočním vypětím, či snad příliš expresivně barevnou estetikou, o kterou se stará fantastická kamera se svými close upy ale hlavně jízdami (hned úvodní scéna běhu v květinovém poli). Sebevražedný tanec filmařů byl nakonec vkusně a plynule dokončen od začátku do konce a výsledek je tak úžasné citlivé přirozené drama, jež se musí dotknout snad každého. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (3)
- Režisér Lukas Dhont stretol svojho hlavného herca Edena Dambrina na ceste vlakom. Mladý chlapec sedel pred ním a rozprával sa s priateľmi, ale Dhont nepočul, čo hovorí, keďže sám počúval hudbu Maxa Richtera a videl len jeho výrazy tváre. Zistil, že Eden sa k tejto postave perfektne hodí a oslovil ho, či by sa nechcel zúčastniť kastingu. Eden okamžite povedal áno a nakoniec dostal rolu Lea. (Arsenal83)
Reklama