Walter Mitty a jeho tajný život

Poselství tohoto filmu je jasné od první minuty a je to přesně to, co si denně přečteme ve statusech na facebooku a v nejrůznějších motivačních citátech, usmějeme se u nich, ale náhle se stejně vrátíme ke svým každodenním činnostem. Film je přesně takový, uvědomovala jsem si, co chce říct, ale stále jsem čekala na moment, kdy se mi film skutečně zaryje pod kůži a já pak budu odcházet z kina s pocitem, že teď musím něco změnit. Ten moment nepřišel, nic to však nemění na tom, že se na film hezky dívá. Vizuál je krásný, takové záběry při jízdě na skateboardu po Islandu berou dech, k tomu velice příjemná hudba. Pro mě nejsilnější část filmu byla určitě ta se Seanem Pennem a pak samozřejmě titulní strana závěrečného vydání časopisu Life, na tu se vyplatilo čekat. V tomto čase lepší odpočinkovější film v kině nenajdete. (27.12.2013)

Update po letech: jeden z mých oblíbených filmů o životě a #1 Ben Stiller. Mile snový a absurdní, dojemný a procítěný, svým způsobem banálni a inspirativní. Sdělení je pro mě jasný; můžete se ubíjet někde v kanclu, být konformní a dát si vysát duši, a nebo sebrat odvahu a jít se pustit do dobrodružství. Snažím se dle toho být. Chvilka Seana Penna je top, stejně jako užití "Space Oddity" <3 / *To see the world, things dangerous to come to, to see behind walls, draw closer, to find each other and to feel. That is the purpose of LIFE.* (13.02.2022)

Optimistická jednohubka, ze které srší energie a pohoda. Všechny ty nesmysly potřebné k tomu, aby mohlo Walterovo dobrodružství pokračovat, mi v souvislosti právě s tímto konkrétním filmem vůbec nevadí. Mrzí mě ovšem naprostá průhlednost zápletky, respektive té otázky "kam se poděl snímek č. 25". Odpověď musí napadnout naprosto každého. Přesto je to solidní svižná zábava, na kterou se hezky kouká a na níž má smysl do kina zajít. Exteriéry úchvatné. (27.12.2013)

Zpočátku jsem byl nemile překvapen Walterovými představami, protože se mi zdály příliš křečovité, zbytečně trikové a ne zrovna nápadité a vtipné (rvačka s nadřízeným byla přímo utrpení), což pravda neplatí o jeho španělském polárníkovi. Naštěstí jim scénář brzy zatrhl tipec, Walter se vydal na opravdovou nevybájenou cestu, při níž triky už smysl měly, tempo zvolnilo a atmosféra se stala milejší. Takže to Ben Stiller (i díky Davidu Bowiemu) nakonec zvládl. Natočil jeden z těch filmů, při jejichž sledování si člověk, který v životě skoro nikde nebyl, řekne, jak by bylo krásné, kdyby to všechno takhle fungovalo i doopravdy a spokojeně se usmívá. A nejlepší scénou pro mě navždy bude rvačka pod rentgenem. (05.07.2015)

Inspirativní asi jako reklama na prací prášek. Estetika hezoučká, ale prázdná a kýčovitá. Myšlenkově jeden protimluv vedle druhého s v podstatě bezcílným dějovým obloukem, z něhož není patrné, co vlastně chtěl Stiller sdělit a proč k tomu zvolil použité postupy. Na druhou stranu, ve filmu, v němž se longboard zaměňuje s velkou pompou za skateboard a který se tváří jako indie a přitom stál 90 míčů logiku není radno příliš hledat. (11.01.2014)