Hanebný pancharti

Pro Tarantinův filmařský styl mám slabost, stejně jako pro jeho leckdy dlouhé, ale vždy úderné (a hlavně vtipné) dialogy. Tradičně nadupaný scénář, skvělý výběr hudby i herců - geniální Christoph Waltz a skvělí Michael Fassbender i Til Schweiger (škoda že nedostali více prostoru). Tarantino nám zkrátka naservíroval další zábavnou filmovou jízdu a to, že je tu jeho rukopis znát takřka v každé scéně, není vůbec na škodu, i když je mi jasné, že výtky ve stylu "už se opakuje", bude mít každý druhý divák. Ale komu by to vadilo, když se u Panchartů člověk královsky pobaví. (17.08.2009)

Což o to, mně by veřejná onanie nevadila, ale měla by stát za to. Když na mě Quentin vytasí takovouhle žížalku, tak nemůže čekat, že se nebudu mlátit smíchy. Shoshanna si nepochybně zasloužila svou pomstu, ale nevím, co jsem komu udělala já, že jsem si zasloužila půltřetí hodiny namachrovaných žvástů. I tak je to samozřejmě pořád snesitelné, zvlášť s představou, co s tím mohl napáchat některý Tarantino wannabe a kreace Christopha Waltze, um maestra Morricona a pár povedených scének v čele se Stiglitzem a Pittovým pokusem o italský akcent tomu chvilkami dodají i šťávu, ale zbytek hereckého osazenstva má pod nohy naházeno příliš mnoho klacků, takže Gedeon Burkhard nedostal šanci dokázat, že má na víc než na otírání Rexových slin, to, co bylo spácháno na postavě Tila Schweigera, už bych klasifikovala jako válečný zločin a Melanie a Helen jsou femme fatale asi jako Hannibal Lecter vegetarián. Jestli to mělo vzbudit chuť skalpovat si svého nácka (kdyby jen ti kokoti nechodili v reálu dohola...), tak já jsem spíš měla chuť vzít letlampu a zajistit, abych se už víckrát u Tarantina nenudila k smrti. (11.12.2011)

Mimořádně ukecaný film, který sem tam trošičku nudí. Některé scény/kapitoly jsou dokonalé, ovšem tenhle standard Tarantino nedokáže udržet celou dobu. Smál jsem se mnohokrát, stejně tak jsem si užíval Tarantinovu práci s hudbou. Herci byli výborní a přesní, do posledího. Pitt mi v roli Itala připadal jako Zdeněk Dítě z Pytlákovy schovanky. Tvářil se celou dobu podobně pitomě. Sakra, nebýt toho pocitu občasné nudy, je to jasných pět hvězd. Možná se to změní při druhém kuku nebo až někdy přečtu tuny knih a nakoukám dalších milion filmů, jak vyplývá z Douglasova komentáře :-). Nicméně ty čtyři hvězdy jsou velmi silné! ________UPDATE (15.8.2011). Po druhém zhlédnutí zvyšuji hodnocení na jasných pět. Viděl jsem to v letadle, kde nebyly titulky, což mi umožnilo se plně soustředit na film. A pochytal jsem úplně všechno a užil si to mnohem víc než v kině s titulky před dvěma lety. (11.09.2009)

Scénář: Quentin Tarantino .. Oh, yes, yes, yes, yes, yes! __ S čistou hlavou bez skalpu a klidným srdcem mohu vesele konstatovat, že jsem zase nadmíru spokojený. Již velmi dávno jsem se oprostil od původně naslibovaných velkolepých podob projektu (Schwarzenegger + Willis + Stallone) či postupně nastiňovaných nejrůznějších bizarních podob snímku .. a jeho finální verzi jsem si prostě užil!! Jde totiž o Tarantina, tak jak ho mám rád. Pryč jsou znuděné rozpaky nad grindhouse úkrokem Death Proof a tím pramenící snížená důvěra. Mistr pulp filmařiny je zpět a opět si dělá co chce a jak chce. ___ Excelentní hudbou (Morriconeho osobité kousky plné napětí jsou neméně kvalitní jako ostatní zvolené písně) a kamerou (osvědčený Robert Richardson je zpět) počínaje, jdoucí přes castingově dokonale vybrané herce, kde bezesporu ční trio Christoph Waltz (teufel), Brad Pitt (dio), Mélanie Laurent (ange) a gradující výbornými dialogovými výměnami s pointami nečekanými, vše podtržené zručnou režií s nezaměnitelným stylem. Přímočaře, radikálně, cynicky, vtipně, bez servítek, ohledů na historická fakta i očekávání mnoha diváků. Pokulhává pouze skromná výprava a nedotaženost nebo vůbec nerozpracování mnoha kliček, některých vedlejších postav (jejich představovaček) apod. Klidně bych v tomhle světě vydržel o další hodinu déle (materiálu Tarantino jistě o dost víc natočil, byť určitě nerealizoval ty desítky dalších nápadů a stovky stran dialogů, co za ty roky do šuplíku značeného štítkem "Inglorious Bastards" napsal..). ___ Kdyby se Leoneho nedodělaného válečného projektu Leningrad nechytl už Giuseppe Tornatore, přál bych si, aby to byl zrovna Tarantino. Jenže pozdě. Proto si Quentina prosím o poctivý western, který už v několika podobách - ale pořád bez westernových kulis - točil i nyní. __ BlackBox Projekce. (23.08.2009)

Problémem Hanebných panchartů je pověst, která film předchází. Čímž neříkám, že jsem se nabavil, naopak! Ale když očekáváte bombu, je každé hluché místečko tím víc znát. U Hanebných panchartů je to délka. Neškodilo by film trošičku prosříhat. Některé scény jsou zbytečně dlouhé. Jinak je ovšem třeba vyzdvihnout "tarantinovštinu", jeho typický produkt. Spousta geniálních brutálních (a velmi realistických) scén, které pobavily všechny fajnšmekry (a řekl bych že jsou to právě tyto scény, které bodují zejména u těch mladších kluků). Příběh vcelku propracovaný, skvělý soundtrack a výtečné herecké výkony. Někoho vyzdvihovat je těžké, ale Christoph Waltz jako esesák Landa mne ohromil. Ale i třeba "menší" rolička Adolfa Hitlera byla uchopena naprosto nenapodobitelně. Suma sumárum: moc jsem se bavil, ale lepší než Pulp Fiction, to fakt ne ... (04.10.2009)